Accel World

Příběh

Vítejte v budoucnosti, kde se virtuální, interenetový svět a reálný svět spojují v jedno a tvoří tak základ pro každodenní život. Haruyuki je na škole pouze takovým bouchacím panákem. Je stále šikanován a proto jediný klid, který nachází, je právě ve hraní online her. Celý život se mu ale najednou změní, když se setkává s tajemnou Kuroyukihime, velice známou a proslavenou dívkou po celé škole. Ta mu postupně přiblíží, co je takzvaný Brain Burst a co MMO hra Accel World. Spolu s ní se pak do této hry zapojuje a začíná série bojů, ale také poznání, co jsou někteří hráči vlastně zač.

Série, která mě hned ze začátku překvapila, neboť jsem předtím nic podobného neviděl (to bylo ještě v době, kdy jsem neměl zhlédlý komplet .hack) a také mě ihned chytla. Námět světa budoucnosti nebyl vůbec špatný, naopak bych se nedivil, kdyby to takhle opravdu bylo. Do toho se tedy prolínal příběh, který jsem již zmínil a bylo zajímavé sledovat, jak se to vyvrbí. Ten se rozdělil na několik arců, některé víc poutavé, některé míň, ale dohromady vcelku dobré, na konci každého se k něčemu došlo a nemůžu říct, že by některý z nich skončil nějak špatně. Prostředí bylo z většiny tvořeno právě onou MMO hrou, kdy se to ale prolínalo s normálním pohledem do reálného světa (rozdíl oproti většině .hack titulů, či teď běžícímu SAO), prostě takové vyrovnané, nic moc nebylo větší záhadou. Samotná hra nebyla přitom nějaké fantasy, či něco takového, co často v podobných žánrech vídáme. Bylo to něco víc takového technického, kdy proti sobě bojovaly postavy celé v brnění na pozadí zničeného světa (jakoby post-apokalypsa). Jelikož hry skoro vůbec nehraju, nedokážu to úplně doslova popsat či to k něčemu přirovnat, čili si to budete muset vy, co se na to byť jen chystáte, zjistit sami. Ale jak jsem aspoň řekl, není to žádné fantasy. Navíc zde bylo jedno pravidlo a to, že kdo prohraje (ztratí veškerý život ve hře), tomu se hra odinstaluje a už ji nebude moct nainstalovat zpět, prostě bude navždy ze hry "banovaný". Zpátky k příběhu, do takové půlky bych řekl, že to bylo poutavé a ještě snesitelné, od půlky to ale spíš začalo na kvalitě klesat. Přejdu tedy už takhle rychle více k negativům. Co se týče zpracování, bohužel to bylo vyžití pro fanservice a podobné věci, které osobně v anime moc nemusím a spíš uvítám, když tam toho moc není. Tady to bylo prostě dělané pro fanoušky a našla se tam toho nejrůznejší škála, od náznakové perverze až po loli (tohle si opravdu mohli odpustit). Jedno z prvních negativ. Další bych určitě zmínil fakt, že samotný příběh byl, když to řeknu takhle, strašně uřvaný. Všechno obsahovalo příliš emocí, které ale nevzbuzovaly soucit, ba ani jakékoliv dojmutí, prostě přehnané. O souboje tu sice nebyla nouze, ale zase, propojeno příliš emocemi. Souboje byly poutavé tak do půlky, pak to bylo už typicky shounenovité, že např. všichni "ti hodní" leželi na zemi rozpucovaní a "ti zlí" už měli jasně vyhráno, ale najednou si jeden z "těch hodných" něco uvědomil, druhý najednou vstal taky s tím, že ten první má pravdu a oba pak společně "ty zlé" zničili. Tohle se mi opravdu nelíbilo a bohužel se to takhle táhlo po celou dobu. Buď to bylo takhle a nebo přišla náhlá záchrana ve formě neporazitelné Kuroyukihime, či něčeho podobného. Do toho vše brané děsně vážně, i když pak se to vysvětlilo na konci a už jsem to chápal, do té doby jsem si stál za tím, že je to jen hra, tak o co jde? Ještě tedy dodám, že anime je od stejné autorky, která napsala i SAO, ale přitom se obě anime liší, i když, jak jsem zjistil, AW by mělo být jen dál v budoucnosti, než SAO (dokazuje to fakt, že když se v AW rozebíraly nové technologie, tak Nerve Gear, který se používá v SAO pro hraní her, byl předchůdcem Neuro-synchronizace, používané právě v AW).

 

Postavy

Bohužel, tady to byla jedna horší než druhá. Nemůžu říct, že jsem si někoho víc oblíbil. Začnu tedy hlavním hrdinou, jímž byl již zmíněný Haruyuki, či zkráceně Haru. Tady musím hned poukázat na fakt, že se jednalo o vskutku prasečí postavu, ne ani tak myšlenkami, jako spíš vzhledem. Podobnou postavu zasazenou do hlavní role jsem zatím nikde neviděl. Zastával ale takový ten typický charakter "uřvaného chudáčka", čili občas trochu lezl na nervy. Kuroyukihime byla taky docela dílo, jak jsem někde četl, popis na ní byl stylu "nadržená gothička" a musím s tím souhlasit. Navíc to byla taková ta manipulátorská postava, stále Haruem manipulovala a on se prostě nechal. Jo, tomu se říká ideální vztah. Přejdu radši k další hlavní postavě a zároveň další dívce, Chiyuri. No, k té těžko něco víc říct, ale rozhodně byla lepší a snesitelnější, než celá Kuroyukihime, i když zase, syndromu přehnaných emocí podléhala také. Nejlepším kamarádem Haruho byl Takumu, jedna z více normálních postav anime, i když u toho jsem zase trochu nepochopil pár věcí, které ale pro spoilery nemůžu zmínit. Pak tu byla další dívčí postava, jediná, která by možná za něco opravdu stála (nezmíním pro možný spoiler), ale ukázala se sotva dvakrát a tím to haslo. Prostě nemám slov. Dostávám se tedy k první a jediné loli postavě, Yuniko, jejíž výskyt u mě způsobil jeden velký facepalm, protože to prostě byla typicky fanservicová postava, navíc pořádně zvrácená. No, myslím, že tady budou tyhle základní stačit, ještě tedy bych uvedl hlavního záporáka, který se ale objevil až ke konci, Seiji, což byl ale parádní záporák, to se musí nechat. Pořád jsem čekal, kdy procitne a uvědomí si něco a půjde rázem jeho "zlost" do háje, ale on se nenechal, čili tady jednoznačně plusový bod za bezva záporáka. Jinak ale bída s utrpením, i když pořád lepší, než v některých jiných titulech. Tady jenom postavy nesedly a lezla na nervy ani ne čtvrtina, což je jediný záchranný bod.

 

Animace

Doteď to bylo spíš v negativním smyslu, ale nyní se zase dostanu trochu do pozitivna a tím je animace a kresba. Ano, tady si není na co stěžovat. Můžu říct, že tak krásně vykreslené anime jsem dlouho neviděl. Sice vše bylo hodně barevné, ale parádně provedené, nádhera pohledět. Design postav byl sice takový, svým způsobem, svérázný, ale to nevadilo, mě se to líbilo. Tady taktéž velký plusový bod, prostě jednoznačně pastva pro oči. Navíc tu nebylo žádné 3DCG, pokud si tedy správně pamatuju, za což slamák dolů.

 

Hudba

Tady to celkem ušlo, openingy a endingy se docela daly a zejména poslední byly chytlavé. Hudba na pozadí už ani nevím, tu jsem nějak moc nevnímal, ale co vím, dokreslovala atmosféru (u té emotivní až příliš) a celkově to špatné nebylo, nemám co říct proti.

 

Vyhodnocení

Jedna z lepších jarních sérií, která nějak závratně nepotěšila, spíš to mohlo být trochu jinak provedené. Ale nevadí, celkem se to dalo, až na přebytek fanservisu a celkově nic moc postavám. Jelikož mě to ale zase příliš nenudilo, dám tomu těch 3,5/5*.

Doporučuji všem, kteří mají rádi hry z prostředí MMOher, ale také sci-fi spojené s menší dávkou fanservisu.

  

  

  

  

A již zmíněná reference na SAO (screen z epizody, kdy si Haru prohlížel technologie):