Akame ga Kill!

Úvod pro dark fantasy se směsicí shounenu jako stvořený. Máme tu typického hlavního hrdinu, který se nebojí ničeho a je schopen si prorazit cestu přes cokoliv, co mu jí skříží. Dále město ovládané zmanipulovaným shota vládcem, jímž manipuluje podlý ministr. A nakonec skupinu těch, kterých se všichni obávají, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o stranu dobra, která chce město zachránit od jisté zkázy, kterou jeho vláda působí. Co také ze začátku může přijít poněkud divné, jak se zde střídá humor s vážnějšími pasážemi. Jednou je tu humor, který je až na úrovni slapsticku a najednou to skočí do temna a k nemilosrdné krutosti, aby to následně přeskočilo zase zpět. Právě krutost je tím dalším, co musím uvést, protože tou se zde nešetří. Celkově se to tu nese ve smyslu, co se dá, to se zabije, nicméně později v trochu přehnaném smyslu, který si nechám až na shrnutí největších negativ. Co ještě dodám, že to dost odsýpá, čili to svým způsobem připomíná třeba Fairy Tail, kdy jej přirovnávám pouze co se týče rychlosti vývoje děje, který se dokáže jen za jednu epizodu mnohokrát zvrátit. Kromě toho se mi osobně líbila i strana záporáků, kteří nebyli takoví ti typičtí zlouni, ale v několika případech i normální lidé, kteří se rozhodli věřit tomu, co jim vláda města vtloukla do hlavy, ačkoliv sami v mnoha okamžicích váhali, zda je vše opravdu takové, jaké to vidí, respektive chtějí vidět. Existují zde navíc jisté super-schopnosti ukryté v různých zbraních, kterým se musí uživatel přizpůsobit a kterými oplývají obě dvě strany - dobro i "zlo". Vše by to znělo pěkně. Bohužel, i přes všechny lákavé věci, které jsem uvedl, mi to už od samotného začátku přišlo poněkud obyčejné, až generické.

Krutost, nekrutost, všeho moc škodí. Proto také pro toto anime typické zabíjení všeho, co přijde ději pod ruku, bylo už po rozjezdu spíš ke škodě. Nehodlám spoilerovat, nicméně když osazenstvo jedné či druhé strany padá jako hrušky, ačkoliv se někteří sotva objevili na scéně, to způsobovalo spíš ironický smích, než aby se člověk vůbec nějak dojímal. Ohledně dojetí to tu taky není žádná sláva. Osobně mě nezasáhla ani jedna z těch mnoha smrtí mnohdy důležitých postav, což svědčí o tom, že se člověk vlastně ani nestačil pořádně s postavami sblížit, respektive k tomu nebyl prostor. O samotných postavách ani nemluvě. Hlavní hrdina, Tatsumi, je tak typický, až to není pěkné. Kdybych měl ze zbytku vybrat nějaké vážně zajímavé, sáhl bych do obou stran a vytáhl např. dost dobře vymyšlenou záporačku Esdeath, členy Night Raidu - trochu jinak orientovaného Brahta, hyperaktivní Leone, tsundere alias Mein (tento charakter nikdy neuškodí), či další ze záporaček, trochu šílenou Seryu. Zbytek je bída, nemluvě i o té, jejíž jméno se skrývá i v názvu anime (Akame), která měla tak prázdný charakter, že sám nechápu, proč si vyžrala jméno v titulku. Možná díky jejímu příběhu na pozadí, který byl ale taky slabý jako zředěný čaj. Naopak se mi líbilo, jak se některé postavy víceméně párovaly (ačkoliv ne přímo), hlavně třeba jednostranně rovnou jedna z největších záporaček s nejkladnějším z kladnějších (kdo jiný to může být, než hlavní hrdina). Tedy, žádný harém, ačkoliv to tak mohlo ze začátku vypadat sebevíc. Ale to by byla jen taková čerstvá třešnička na jinak oschlém dortu.

Děj se zaměřuje hodně bojovým směrem, což je pro shounen typické, využívá se zde těch speciálních zbraní mnoha funkcí (typově to připomíná ďáblovo ovoce z OP, pokud bych měl vzdáleně přirovnávat) a souboje jsou tak dynamické a docela povedené. Ale taky přehnané. No, jak jsem říkal - pro shounen typické. I přesto jsem od opěvované pecky hlavně, co se týče manga předlohy, čekal mnohem víc, než poněkud generický shounen s příměsí dark fantasy, který se akorát snažil být něčím jiným, ale ve většině marně. Tomu nedopomáhá fakt, že od 20. epizody začínají fillery a příběh je tak zakončen alternativně. Celkově se to od mangy začne odklánět už chvíli předtím. Nevím, proč studio White Fox zvolilo takový tah. Přitom se jedná o sice novější, ale dost špičkové studio, které vyplivlo zatím víceméně samé dobré věci. Až mi přišlo, jakoby to ani nebylo od něj. Animace taky naprosto normální a ničím výjimečná a to samé hudební doprovod. Sice něco málo uvízlo v hlavě, ale zázraky se stejně nekonaly.

Ať už to hatím jakkoliv, sledovat se to dalo, ale chtělo to lehčí dávku sebezapření a překousnout i fakt, že se našlo mnoho "hodných" lidí, kteří byli schopni už hodinu po vydání vyřvávat, kdo zrovna umřel, případně to zakrývali tím, že to nemůžou být spoilery, když jsou ke konci fillery (úžasná zkušenost s jistými rozumbrady). Ani se nemusím zmiňovat o tom, že na poslední epizodu unikl celý storyboard. Ano, 200 stránek jen tak z ničeho nic skončilo na internetu ještě před odvysíláním (pro případné zájemce přikládám odkaz). Nicméně to bylo jen tak mimo. Jak jsem již říkal, Akame ga Kill! přináší akorát tak jednu velkou snahu o "něco jiného". Ačkoliv má docela zajímavý námět, pár dobrých postav a proměnné akční pasáže, takzvanou "pecku" si osobně představuju trochu jinak.

Hodnocení je trochu nejisté, protože s přihlédnutím na pozitiva se to přiklání i k lehkému nadprůměru.

Bude to tedy něco mezi 5-6/10.

Pokud hledáte nějaké dobré dark fantasy, zde jej v celé své kráse nenajdete. Ale pokud chcete shounen s dark fantasy příměsí, neváhejte a rozhodně tento titul zkuste. Když vás nezaujme vším, něco si tam přeci jen najít můžete.