Aku no Hana

Kasuga se od ostatních ničím neliší. Chodí normálně do školy, má partu přátel a žije tak nějak normální život středoškoláka. Rád čte knihu s názvem Květy Zla od Baudelaira. Nicméně vnitřně má pocit, že tak nějak tím životem proplouvá a nic z toho. Nedokáže se ani vyznat své tajné lásce, kterou je nejoblíbenější dívka třídy, Saeki. Nicméně jednoho večera se dostane do situace, kdy z jedné přihrádky na cvičební úbory vypadne pytlík a jak jinak, než zrovna ten Saeki. Kasuga v tu chvíli tak nějak zpanikaří. Sice se rozhoduje, zda pytlík do přihrádky vrátit, ale spíš, než to, mu hlavou kolujou možné následky, co kdyby udělal to a to. No, jeho smýšlení jsem v tu chvíli moc nepochopil, ale nakonec odejde domů i s pytlíkem Saečina úboru. Rozhodne se to nikomu neříct a mít to jako svoje tajemství, i když se cítí hrozně a jako ten největší úchyl ve městě, i když jde jenom o to, že to ukradl, ale nic s tím dělat nechtěl (i když samozřejmě, lákalo ho to taky). Ovšem toho dlouho nezůstane jen tak... je tu ještě někdo, kdo navíc Kasugův čin viděl a k jeho smůle ta nejvíce odpudivá a záhadná Nakamura (Sawa), která se rozhodne jej na základě jeho činu vydírat, nebo spíš mu na druhou stranu dokázat, že je opravdu zvráceně úchylný, i když se tomu sám brání.

Tak jsem teď dost shrnul první díly, nicméně bych se teď vrhnul do menšího rozebírání, protože to si tohleto dílko jistě zaslouží a potřebuju mu i trochu zlepšit reputaci. Proč? No, začnu od začátku. Když jsem se na to začal koukat, tak jsem zprvu myslel, že tohle prostě nedám a že pokud se nedokážu hodně přemoct, bude následovat asi drop. Hlavním důvodem bylo zpracování. A to je takové, že je to vlastně "obkreslené dorama". Na férovku, tvůrci vzali opravdové herce, vše natočili naživo a následně všechno prachsprostě obkreslili a to ještě tak, že si nedávali extra záležet, ale schválně udělali jen obrysy, ty jednobarevně a bez stínování vybarvili a plácli to na jinak pěkně vykreslená, i když taktéž obkreslená, pozadí. Tento fakt odradil mnoho lidí ze začátku a vytvořil si zároveň základnu těch, kteří to uznávají a těch, kteří naopak shledávají všechno toto směšné a nemožné. Ale byla tu i jiná věc a to jistá pomalost. Ano, anime je těžký slow-pace. Celý první díl je tedy o tom, že trochu poznáme postavy, ale než se to dostane vůbec ke Kasugově činu, díl končí. Navíc to má opravdu zvláštní atmosféru, nahánějící až mrazení. Udělal jsem ovšem dobře, že jsem to z těchto důvodů nezahodil a zkusil tomu dát šanci, protože počínaje druhou epizodou jsem zjistil, jak úžasné anime se mi dostalo do ruky.

Beze srandy, je to sice pomalé, ale vývoj děje je napínavý, že člověk prostě nedokáže dopředu úplně uhodnout, co se vlastně stane. Je to plné zvratů a nečekaných změn, jak ve vývoji děje, tak v postavách. Vše zaladěno navíc do úžasné dekadentní atmosféry, čili by se člověku mohlo na první pohled zdát, že kouká spíš na horor. Ovšem zde to hraje hlavně na tu psychologii postav, což dělá ve spojení s tou atmosférou divy. Kasuga je hlavním hrdinou, nicméně tak snadno ovladatelnou postavu jsem dlouho nezažil. Od Nakamury si nechal líbit všechno, což bylo hlavně ze strachu, že se všichni dozví, co udělal, nicméně nedokázal si dupnout, nic takového. Což sem ale sedlo, protože kdyby takový nebyl, nikdy by se děj nevyvíjel tak, jak se vyvíjel a k mnoha událostem by ani nedošlo. Nebo jinak, anime by vůbec nemělo žádný smysl. Nakamura byla opravdu odpudivá a psycho, až v člověku vzbouzela hrůzu a hlavně, do její hlavy nebylo z pohledu diváka vůbec vidět. Chovala se sice absolutně bezcitně, ovšem v některých situacích ukazovala tak nějak trochu jinou stránku. Co na Kasugu všechno vymýšlela, to by nechtěl zažít asi nikdo z nás (když neberu v potaz, že by si to nikdo nenechal ani líbit). Ani Saeki nebyla nakonec tak úplně nejnormálnější (ale žádné psycho, aby bylo jasno), nicméně Kasugovi jistá situace pomohla se s ní později sblížit. Postavy byly tedy dobré, i když ze začátku vládla nepochopitelnost, hlavně tedy co se Kasugy týče.

Animace, jak už jsem říkal, byla zvláštní a prostě jiná, nicméně zvyknout si na to se dalo bez problému a nakonec jsem si ani nedokázal toto anime představit s "normální" kresbou, kterou má manga, na které je toto anime samozřejmě založené. Vládla zde již zmíněná dekadence, třeba různé "snové" představy, ze kterých by normálního člověka mrazilo (mě nikoliv, asi nejsem normální, protože já si tu atmosféru přímo užíval). Prostě žádné moe, žádné oči typu Černobyl, ale velice originální kresba i samotné podání. Zpracování doplňovala hororová hudba, která byla přímo úžasná. Kromě openingu se vše ladilo tak stejně a z endingu, z toho jsem měl poprvé docela i já mrazení, ale zase tu platí, že zvyk je zvyk. Potom už jsem si jej dokonce zpíval.

Abych vypíchl nedostatky, moc jich není, kromě občas až příliš dlouhých záběrů, kdy třeba byla pouhá chůze čtvrtinu dílu, nebo kdy při dělání bordelu ve třídě už člověk čekal, kdy se to někam hne. Nicméně naopak, třeba chůze hlavního hrdiny krajinou plnou "květů zla", byla parádní a nevadilo, že to bylo jinak děsně pomalé.

Dostávám se k závěru. Anime jsem si užil bezvadně. Bylo to jedno z mála jarních anime, které jsem jel poctivě každý týden a navíc jsem se na každý díl hodně těšil. To je už co říct. Úžasné psychologické drama zabarvené to těžké dekadence, s ovšem jiným zpracováním, než jsme zvyklí. Fajnšmekři si ovšem přijdou na své, těm ostatním radím, nebuďte povrchní, o hodně tím tak přijdete. Jen, co mě zklamalo, byl konec, který... mírně (opravdu mírňoulince) zaspoilím, takže pokud nechcete, nečtěte tento odstavec dál... konec je prostě otevřený, čili případné pokračování něčím jistým, což mi pár "hodných" lidí vyspoilerovalo, se bude konat až ve druhé sérii. Nicméně trochu zmatečné ukončení poslední epizody prozradilo, co se tam asi tak bude dít (a vypadá to, že to bude hodně, hodně drsné).

Výsledné hodnocení se mi v hlavě trochu pralo, nakonec to na plné body nevypadá, ale myslím, že si to dozajista těch 9/10 zaslouží. Teď záleží už na vás, jak se rozhodnete, ale jak jsem již říkal, podle mě to určitě za to stojí.

Nakonec přidávám malý bonus a to srovnání rozdílu designu charakterů v manze a anime.

A na úplný závěr, velice známý obrázek představující ATI vs. NVIDIA.