Boku wa Tomodachi ga Sukunai

Příběh

Kodaku všichni mají za delikventa a to nejen díky jeho světlým vlasům, ale má prostě na vycházení s lidmi smůlu. Setkává se s Yozorou, která sdílí podobný osud a která později i zakládá "klub sousedů", který má pomoct všem lidem, kteří jsou bez přátel, je tímto způsobem najít. Postupem času se do tohoto klubu přidávají další členové a všichni zjišťují, že to pravé přátelství se již formuje, ač si to nechtějí přiznat.

Co jsem mohl očekávat, když už jsem předem věděl, že to bude harémovka a dozajista i komedie? Kvůli druhé sezóně, která začala vycházet teď v zimě, jsem se do toho s nechutí pustil, abych již prvním dílem zjistil, že jsem se se svými předsudky šeredně zmýlil a že mě čeká podívaná, na kterou jen tak nezapomenu. Ale k popisu. Máme tu teda pár lidí bez přátel, kteří fungují jako jeden velký klub, ve kterém jsou aktivity typu hraní nejrůznějších her a nebo různého argumentování, zejména, když se hádají dvě dvojice postav. Možná to nezní nějak originálně, ale věřte, že sám jsem tohle zatím v žádném anime neviděl, nebo aspoň nic přesně takového. Když se řekne harémovka, každý druhý si vybaví protagonistu a kolem sebe skupinu holek, z nichž po něm povětšinou jede každá bez výjimky. To je ale špatně, protože harém je pouze popis situace, kdy je protagonista a kolem sebe má samé holky a nikoliv je dáno, že po něm musí každá z nich jet a tohle anime to dokazuje. Prostě jsem byl překvapen, jak podáním tématu, tak jeho zpracováním. Střídají se tu vtipné situace ve většině podkreslené jistou perverzností, což mě osobně sedne, když je to samozřejmě dobře udělané. Třeba uvedu příklad, že jedna z postav se vsadí, že dokáže číst řádky z ero scény vizuální novely nahlas. A ano, tím už i naznačuju, že je tu mnoho referencí, zejména na některé anime tituly (Evangelion, To Aru Majutsu no Index) a zároveň se to aspoň ze začátku točí kolem her obecně, ne jenom vizuálních novel, i když je to tu parádně zparodováno. Když už se tedy hlavní postavy pustily do nějaké normální klasické RPG hry, bylo to tu vyobrazeno tak, že jsme se s nimi jakoby do té hry dostali a rázem z toho bylo anime z herního prostředí, jakožto tomu bylo velice podobně třeba v NHK ni Youkoso!. Nechci říkat SAO a tak, protože to je v jádru o něčem jiném, ale v podstatě se to tomu blíží. Naprosto geniální, vůbec jsem tu tuhle stránku nečekal. Samozřejmě, kromě vtipnosti je tu i takový příběh z protagonistovy minulosti, který se postupem času prováže do současnosti a i když je předem jasné, jak to bude, člověk prostě čeká na tu chvíli, kdy pravda vyjde najevo a rázem to tak sahá i do jisté emotivity. A to teď říkám, není tu žádné klišé, nic takového. Má to svůj osobitý styl, jak ukázat nějakou emotivnější stránku, či jak to prostě vyjádřit tak, aby to některé slabší povahy (jako já) vnímaly víc do hloubky a to se mi na tom taktéž strašně líbilo.

Nemám k příběhu víc co říct, je to úžasné, výborně zpracované a i když to taky mělo občas nějakou tu nelogickou situaci, dá se to přejít s mávnutím rukou. Prostě i to téma přátelství se jen tak někde nevidí, protože všude jinde se jinak řeší vztahy, i když tady to má taky náběh k romanci, ale jen lehký. Kdo ví, jak to bude dál, třeba se přece jenom nějaké romance nakonec dočkáme.

Postavy

Hlavní hrdina, Kodaka, mi velice připomínal třeba Ryuujiho z Toradory, protože toho se taky všichni kolem báli jen proto, že vypadal jako delikvent. Jinak v pohodě protagonista, nijak tupý či otravný a hlavně měl tu zajímavou minulost, opět pojící se s hlavním tématem tohoto anime a to s přátelstvím.

A začneme Kodakovým harémem, kde to vezmu tedy od první dívky, se kterou se setkal a to je Yozora. To je typ postavy, který já nemusím. Taková spíš klukovská, mírně psycho a celkově trochu drsná. Nicméně něco mi pak umožnilo si ji oblíbit a to teda je co říct, protože v normálních případech, když si nějakou postavu neoblíbím hned od začátku, nemám ji rád  až do konce. Přejdu k Seně, první člence klubu, která byla ještě předtím, než jsem vůbec Haganai začal sledovat, mojí favoritkou. Ale chtěl jsem si nejdřív ověřit, jestli její krása a povaha budou sedět, protože v opačném případě by to rozhodně nefungovalo. I když se jedná o takovou spíš skolní idolku a navíc lehce namyšlenou, je to postava mírně hysterická a trochu šílená, v čemž svůj typ nacházím, takže jsem spokojen, že to dopadlo takhle. A co víc, je to navíc vášnivá hráčka! No, jdu dál, poté se zde objevila první loli postava, Maria, jejíž věk je znám a naštěstí se na něj i docela chovala. Po Marii přichází postava Rika a můžu říct, že jsem snad nikdy neviděl perverznější postavu. Prostě ta neřešila, věčně měla k něčemu úchylné připomínky a ve všem viděla jen nemravnosti. Prostě něco šíleného a kořenící tak perverzní podstatu anime o další dva levely výše. Tak, opět spíš k normálu a další hol... no, dobrá, nechtěl jsem prozrazovat, ale musím kvůli popisu postav, takže do harému přibyl konečně jeden kluk, jménem Yukimura, o jehož pohlaví se dá spekulovat po celou sérii. Ano, je to trap a nemalý. Už jen proto, jak chodí většinu série oblečený. A samozřejmě, lze si domyslet, co byl asi tak jeho problém. Ne, nic s orientací. Radši k něčemu zase normálnímu a to k poslední člence klubu, malé Kodakově sestře Kobato, což byla zase pro změnu broconka, ujíždějící na jistém anime, což z ní dělalo trochu chuunibyou případ.

No, myslím, že ohledně postav se tu najde všelicos, od úchylačky, přes trapa, po dvě sestry, z nichž každá znamená jinou. Další geniální věc, přičemž žádná z těch postav svým způsobem nebyla otravná, nebo aspoň mě žádná příliš neštvala. Celou tu skupinu jsem si celkově hodně oblíbil.

Animace

Jednoznačně, charakter design byl nádhera. Dlouho jsem z žádného necítil takovou dokonalost a tolik jsem si nevychutnával celkové zpracování, které tu bylo dle mého názoru absolutně bezchybné. Ať už se jedná o ten krásný charakter design, tak o vykreslení nebo celkově pozadí. Taky, co čekat od větve studia AIC, ti mívají moc dobrá zpracování, ale tady mě to překvapilo a potěšilo. A samozřejmě, ani animace nezaostávala, vše bylo zanimováno jemně a do detailů. Ale jak mi hlavně na grafickém zpracování záleží, tu to bylo naprosto excelentní.

Hudba

Už si říkám, kde mám na tomhle anime hledat chyby? Bohužel, ani v hudbě to nejde. Protože kromě nechutně chytlavého openingu a svým způsobem i endingu, je perfektní i hudba na pozadí, zvlášť v emotivnějších momentech. Ale celkově, i když se mi ze začátku zdála taková zvláštní a mírně atypická, než jsem zvyklý u těch jednolitých, které dávají do podobně žánrově zaměřených anime, ale to jsem si velice rychle zvykl.

Vyhodnocení

Dlouho jsem už nenarazil na tak bezchybné anime, alespoň z mého pohledu. Harémovky a komedie jinak nesnáším, zvlášť tuhle kombinaci, ale tohle se nesmírně povedlo. Originální námět, rozličné postavy a hlavně to zpracování. Zatím to nejlepší z oněch žánrů, co jsem v tomto roce mohl vidět. Minulý rok to byla Toradora! a i když je každé z těchto dvou anime jiné a hraje i trochu na jiné stránky, jeden prvek sdílí a celkově, obě dávám z jiné strany na podobnou úroveň.

Proto dávám po delší době 5/5* a jsem zvědavý, jak si povede druhá sérka.

Doporučení

Doporučuji všem, kteří mají rádi komedie, ale neočekávají nějakou love-story, ale naopak něco trochu jiného. Samozřejmě, je to i pro všechny harémisty a celkově diváky, kteří rádi kouknou na ecchi. Věřím, že nebudete zklamáni.