Příběh
V daleké budoucnosti (?), ovládané především roboty, se stalo neštěstí, které zapříčinilo skoro úplné zničení světa, pomalé rezivění všech robotů a zbytku lidí ocitajících se na prahu života a smrti. A zde se objevuje Casshern, zvláštní existence, jejíž původ je neznámý. Nepamatuje si nic, co se stalo a kvůli čemu proti němu všichni jdou a tvrdí, že když ho sní, získají věčný život a nezreziví tak. Má však neuvěřitelnou sílu a dokáže se jednoduše ubránit. Později se dozví, že je to právě on, kdo zabil "měsíc, který byl nazýván sluncem" (další existence jménem Luna, přesněji) a kvůli tomu je všude tak nechvalně známý. Vydává se proto na dlouhou cestu, při které poznává osudy nejrůznějších robotů, ale i lidí a snaží se zjistit, co se opravdu stalo a jak by to mohl napravit.
Popis bylo těžší sepsat, protože to fakt nedávalo jinak moc smysl. Nicméně série to byla vskutku zajímavá. Šlo tam hlavně o stránku poznávání míst a lidí či robotů na té zvláštní postapokalyptické "Zemi". Zároveň celou dobu táhla taková ta záhadnost, proč vlastně hlavní hrdina udělal to, co udělal. K němu se postupně přidávaly další postavy, i když to bylo spíš o tom, že ty hlavní se objevily už v prvním díle a vlastně do posledního se objevovaly. Ohledně ostatních to bylo spíš takové epizodické, Casshern vždycky někam dorazil, tam byl někdo "výjimečný" a ke konci dílu se k něčemu došlo. Všechny ty příběhy byly svým způsobem nějak emotivní, mě osobně jeden z nich doslova dostal. Nicméně po bojové stránce se to taky slušně vyřádilo, povětšinou místo krve zde lítaly kusy robotů a tak, prostě parádní podívaná, něco jiného, než zabíjení lidí, ale přitom působící velice podobně vzhledem k povaze příběhu a charakterů. Samozřejmě, epizodičnost nebyla po celou dobu, spíš ze začátku, od druhé půlky to jelo spíš jednotnou linií až do konce, ale bohužel to i rapidně kleslo. Když přejdu k negativům, najdu si pár věcí, co prostě nepochopím. Jako, že fakt, že hlavní hrdina je nesmrtelný. Ne, nejde mi o ten fakt, to bylo v pořádku. Jde mi o to, proč se tam pak objevovaly fráze "Ne, neumírej!" a nebo třeba "Je fajn, že jsem tě nezabila.". V tomhle není logika, tak když je někdo nesmrtelný, jak by mohl umřít? Pak další věc, celé to nedávalo moc smysl. Jako chápu, soustředilo se to spíš na uměleckou stránku, ale zejména ke konci se střídaly události, které na sebe ani nenavazovaly. Jednou byli uprostřed louky a v dalším střihu najednou uprostřed boje. Navíc robopes Friender, který Cassherna doprovázel, věčně záhadně mizel a pak se najednou objevil. To by byly menší detaily, které se mi nezdály, ale jinak opravdu zajímavé dílo.
Postavy
Hlavní hrdina, Casshern, bez vzpomínek na to, co se stalo. Navíc nesmrtelný a všichni jsou proti němu. Skvělý nápad a během příběhu se charakterově vyvíjel. Další postavou je Lyuze, která se chtěla pomstít za smrt své sestry, kterou Casshern zabil, ale nechtěla ho zabíjet hned, ale počkat si, až si na všechno vzpomene. A jsme zase u zabíjení nesmrtelných, nicméně charakter taky dobrý, akorát mě překvapilo, že tak vyměkkla, že se nakonec... no, nebudu prozrazovat, co. Pak je tu dvojice, Ohji a Ringo. Ohji je bývalý konstruktér robotů a Ringo malá "robotka". Oba dva se většinou objevovali tam, kde hlavní hrdina a vskutku, měli nakonec zajímavou minulost, nebo spíš původ. Teď jsou na čase hlavní záporáci, Leda a Dio, kteří byli stejného původu, jako Casshern. Akorát tady to fungovalo tak, že Leda Dia spíš ovládala a on si neuměl dupnout (k tomu došlo později). Taky zde bylo pěkné vidět, jak se postavy vyvíjejí a v případě Dia i mentálně dospívají. Co říct, postavy zvláštní, pak samozřejmě byly ty "výjimečné", které Casshern potkával, třeba jako, že jedna nedokázala žít bez boje, druhá zpívala a dávala tak všem naději k životu apod., takové zvláštnosti.
Hudba
Opening byl pořádně chytlavý (alespoň mě zněl celý den v hlavě), endingy to mělo dva, jeden takový melancholický a druhý už normálnější, ale perfektní. Samotná hudba na pozadí taky parádní. Tohle se povedlo.
Animace
A teď to nejzajímavější a to je kresba s animací. MADHOUSE má zvláštní styl kresby, kdy ji dělá takovou hodně jemnou, což se mi hodně líbí a u Casshern Sins to nebylo výjimkou. Navíc tu byla ta zvláštní kresba, spíše tučnější, co se týče obrysů a vůbec, design postav působil takovým jiným dojmem, chvíli je třeba si na to zvykat. Ale vzhledem k tomu, že nic nebylo kolem úplně normální, to sem sedlo.
Vyhodnocení
Dlouho jsem něco takového neviděl, zajímavá zkušenost s ještě víc zajímavým anime. Příběh to mělo zvláštní, postavy taktéž. Moc jsem se u toho nenudil, první polovina anime byla hodně dobrá, od druhé půlky to trochu kleslo a tím padla i kvalita, ale nemůžu říct, že to bylo zase tak špatné. Uznávám to umění v tom. Hodnotím 3,5/5*
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.