Da Capo III

Příběh

Uplynulo 20 let od doby, kdy se naposledy děly na ostrově Hatsunejima zázraky. Strom sakura již dávno nekvete a všichni už pomalu zapomněli, že se tu vůbec nějaké zázraky děly. Ovšem novinový klub, v čele s Rikkou, se v tom nehodlá přestat vrtat a zjišťovat, co se na ostrově v minulosti dělo, až se pokusí zázračný strom opět oživit...

Příběh volně navazuje na předchozí série, akorát se typicky posouvá o pár let později, i když tady to bylo o 30 méně, než mezi jedničkou a dvojkou (tam to tedy bylo 50 let). Máme tu tentokrát novinový klub, ve kterém je, kromě Kiyoutaky, jako hlavního protagonisty, samá holka, takže nepřichází v úvahu, že by se z typického harému odbočilo, to vůbec ne. Bohužel, z popisu to může znít zajímavě, ale opak je pravdou. Místo toho se jedná o typicky Da-Capovský děj, takže první polovina celého dějství padla na seznamování se s postavami a teprve v druhé půlce se něco začně dít. Ovšem s tím, že druhá půlka znamená další sérii, jelikož od dvojky se série dělí. Takže tu to je pouze o tom, že Kiyoutaka se den co den dostává do nejrůznějších situací, většinou co dílem to s jednou z holek a sám o sobě je tupý tak, že i jejich velice perverzní náznaky, že o něj vlastně stojí, mu nedocházely. Jansý, tento efekt tu musí být, protože pak by to nemohla být harémovka, ovšem mě to nepřestává iritovat. A jak už jsem naznačil, je to ecchi. A to hlavně proto, že předloha je vůbec první vizuální novela ze sérií Da Capo, která není eroge, čili si to museli vynahradit jinak a nacpat sem dávku perverze, nad kterou zůstával rozum stát. Nejde sice o žádné styky či něco takového, to vůbec ne, ale jedna z hrdinek tuhle vleze k protagonistovi do vany, druhá se od něj zase nechá svlékat a pak lítá jen nahá v zástěře a takovéhle méně i více pochopitelné věci, které protagonista samozřejmě sám nechápe a nic mu nedochází. Navíc ze začátku při každém hnutí každá z vyvinutých hrdinek doslova házela svýma přednostma, což naštěstí během série přestalo, ale nejdřív to bylo docela dost extrémní už. Kromě perverzí je to úplně o ničem, celé se to zdržuje tím poznáváním postav a je to takové bezúčelné. Sice ke konci se to zlepší, kdy se objeví jedna postava ze starší sérky a dokonce padne slovo i na paralelní světy a navíc jedna hrdinka odhalí svoji zajímavou minulost. A hodně se mi líbily reference na minulé série, které byly ale i přesto trochu nepřesné. I když Da Capo II, jako takové už bylo špatné, tohle si do karet nenahrálo ani náhodou a skončilo tak nějak stejně, možná o stupínek hůř. Možná uznám, mělo to zajímavě dělané záběry, takové neobvyklé a dobré zpracování, o kterém budu mluvit později, ale jinak špatné, nudné, prostě o ničem a snad se ta druhá série zlepší, o čemž mluví fakt, že takhle to bylo u všech minulých sérií. Ale co tomu musím dále uznat, nebyla to jen přiblblá komedie, šlo to i do vážna. Ale k čemu vážno, když děj stojí za houby...

 

Postavy

Jedna horší než druhá. No, začnu protagonistou, Kiyousukem, o kterém jsem již u děje řekl dost a prostě tupá loutka, která je takhle vymyšlená jen proto, aby to neztratilo ten svůj harémový feel přece. Rikka byla snad jedinou postavou, která mi tolik nevadila a navíc, můžu prozradit, vypadá, že by mohla být tou hlavní, takže konec typickým Nemu-like hrdinkám, aby měly výhody. Ta měla zajímavou minulost. Teď to vezmu z opačného konce, kdy Aoi byla snad nejhorší a nejvíc zvrhlá, i když Himeno zase vynikala ve své otravnosti a patřila právě k té hrdince podobné nemu ("nii-san" nemůžu už ani slyšet). A k Charles nemám víc co říct, než jen, že to byla ta nejvypatlanější postava za celou Da Capo historii. Sara se mi líbila v tom, že jako jediná viděla ty špatné věci, co ostatní hrdinky dělaly s protagonistou. I když, sama má vroubek a nemalý. Jinak kromě nich zde byl samozřejmě nesmrtelný Suginami a i znova Kousuke, který hrál ve dvojce. A jinak kromě těchto dvou znovuzrozených se objevily další dvě postavy, jedna se objevila v obou minulých dílech a jedna, co mě ještě víc překvapila, byla ve dvojce. Ale nebudu je prozrazovat.

 

Animace

Jedna z mála dobrých věcí a to zpracování, které bylo narozdíl od minulých dílů hodně dobré a docela se mi líbilo. Konečně vykreslené a vypracované, i když se to spíš trochu skrývalo za tu barevnost, jinak by to možná za nic nestálo, ale hlavně, že to nějak vypadalo.

 

Hudba

Opening byl naprosto tragický, něco takového jsem dlouho neviděl. Jak po hudební stránce, tak po té stránce zpracování, ale byl kvůli tomu chytlavý. Za to druhý ending se hodně povedl. První nezmiňuju, ten taky nebyl moc dobrý. A hudba na pozadí se taky vydařila. Tady to tedy šlo docela dobře, až na ten opening.

 

Vyhodnocení

Nudné a bezúčelné, ale něco dobrého to v sobě má, nicméně jsem se moc nepobavil a beru to jako druhou nejhorší sérku zimy, hned po Vividred. I tak, jistá nostalgie tu byla a věřím, že druhá série už bude o něco lepší, i kdyby jen o krapet.

Finální verdikt: 5/10

 

Doporučení

Doporučuji výhradně těm, kteří viděli minulé série, případně fanouškům Da Capo jako takového. Ostatním to nemusí moc říct a proto je lepší mít ty série předtím.