Danganronpa: Kibou no Gakuen to Zetsubou no Koukousei - The Animation

Téma, které můžete bezpečně znát z filmových sérií Saw a mnoha dalších podobně laděných filmů. Skupina lidí je prostě někde uzavřena, v tomto případě ve školní budově, nicméně místo tajemného hlasu je tu takový maskot ve formě černobílého medvěda, který se prohlašuje za ředitele a klasicky, bude se zde bojovat o život. Ten, kdo přežije až do konce, vyhraje. Samozřejmě, nikdo se nemá k tomu, aby se navzájem pozabíjeli, nicméně dostanou dobrý důvod, aby začali. Má to všechno samozřejmě svá pravidla. Pokud se najde mrtvé tělo, jsou všichni svoláni k "třídnímu soudu" (nevím, jak jinak to přeložit), kde se následně hlasováním rozhodne, kdo je viníkem. Pokud to uhodnou správně, bude daný viník náležitě potrestán (samozřejmě, trestem nejvyšším). A pokud ne, budou potrestáni všichni.

Celkem zajímavé, i když ničím nevšední téma, které tak trochu netradičně pojímá význam beznaděje, což je vlastně takový subtext celého anime. Skupina lidí, každý s velkou motivací odsud co nejdříve zmizet - to je pak jasné, že i přesto, že se do toho nikomu předtím nechtělo, tak teď začnou menší jatka. I když se anime celkově jeví nepříliš drsně, kdy hlavně kontrastuje zpracování s hlavním zaměřením, dochází zde postupem času k dalším a dalším vraždám, při nichž jsou pak v "třídních soudech" určováni viníci. Bohužel, co mi zde vadilo, byl právě ten kontrast. Nicméně moc dobré zpracování měly tresty viníků, které jsou zde vyobrazené tak artisticky a zvláštně, což mě dost nadchlo.

Černobílý medvěd (nebo tedy Monokuma, ať jej nazvu původním názvem), si tu z toho všeho spíš dělá srandu a atmosféru tak odlehčuje ještě více, než je třeba. Místo, aby vzbuzoval respekt, tu spíš šaškuje a ať jsou jeho plány sebevíc ďábelské, jeden prostě nemá pocit, že tohle je ten pravý záporák, který je vlastně tím nejdůležitějším, protože tomu všemu velí. Ohledně ostatních postav, absolutně žádná nevzbudila sympatie, či tak něco. Celkově, i po stránce charakterů chladné. Našlo by se tu pár zajímavých, ale sám jsem si, dá se říct, žádný z nich nějak neoblíbil. Dokonce mi svým způsobem lezl na nervy hlavní hrdina, zejména u třídního soudu. Jinak, co se ještě týče děje, ten špatný rozhodně není. Člověk pořád očekává, kdo další zařve a kdo vlastně bude viníkem, což vzbuzuje stálou zvědavost a proto mě to osobně taky tak drželo a hltal jsem doslova každý díl. Navíc, hlavně ke konci je několik nečekaných zvratů, které rozhodně musím ocenit. A konec je doslova na jedno velké WTF, nicméně v dobrém smyslu, že ne všechno je takové, jak se na první pohled po celou dobu zdá.

Zpracování jde ruku v ruce s charakterem Danganronpy, takže spíše taková veselá a barevná kresba s mírně charakterním designem postav. Ale co mě teda docela zklamalo, bylo zpracování krve, kterou zde překrývá fialové cosi a drtí to tak případnou krutost už úplně (člověk pak tuplem nemá pocit, že některá z postav už vlastně nežije).

Hudba docela dobrá, obzvláště ending, který mi uvízl v paměti. Opening slabší, ale taky ušel.

Shrnu to. Podívaná to byla zajímavá. Ze začátku jsem jí dával hodně velké naděje, které ovšem podlomil kontrast mezi zpracováním a samotným tématem včetně všech postav, co se tam objevily. I tak, mě osobně to u obrazovky drželo a nejednou překvapilo. Nechávám to na 3,5/5*.