Death Parade

Původní OVA, na které je toto 12-dílné anime založené, začínala dvěma lidmi, kteří se dostali do již zmíněného tajemného místa, tedy spíše baru, kde je barman jménem Decim uvede do hry, ve které se rozhodne, který z nich půjde nakonec do nebe a který naopak do pekla. Už podle názvu se zde hrála variace kulečníku, akorát s tím, že každá s koulí reprezentovala nějaký lidský orgán. Bohužel, celé to bylo poněkud nedoladěné, že vlastně žádná z koulí, která se dostala do žlábku, nakonec vůbec nic neudělala a vše bylo spíš o hře s psychologií hráčů. Nicméně teď už se přesunu k Death Parade. Zde je vyladěno vše, co v předloze chybělo. Lidé, kteří přichází do baru, si vylosují jednu z více her, než je kulečník (který se zde paradoxně vůbec nehraje, co se tedy samotných odsouzených účastníků týče) a poté začíná podobně psychologicky založená hra, kdy pokud se třeba hrají šipky, tak se musí účastníci trefovat do políček opět reprezentujících vniřnosti a každý zásah znamená i ukrutnou bolest, která jim ovšem začíná vracet paměť a odkrývá se pomalu to, jak vlastně zemřeli a ve většině i to, co měli společného mezi sebou. Většinou je totiž výběr ve stylu páru, který se navzájem už předtím znal. Jedná se o výborný námět plný napětí a šokujících zjištění.

Nicméně teď se dostanu k té horší stránce. Osobně by mi nevadilo, kdyby se řešily pouze osudy účastníků a vše další bylo vynecháno, ale to by nebylo, aby tu přece jen na pozadí nevládl nějaký režim a s ním několik postav o lidském vzhledu i mysli, ale nelidské podstatě. Samozřejmě nejvýraznější a nejhlavnější postavou je poněkud tajemně vyhlížející a zdánlivě bezemoční barman Decim, který má k sobě ještě bezejmennou společnici a kromě těchto dvou se tu najdou i další postavy - jak další, tentokrát poněkud temperamentní barman, tak i loli postava temnějšího rázu na nejvyšší pozici, podivný stařík, který stále hraje kulečník (ten jediný, jenž funguje jako reference na předchůdce) a ještě pár dalších. Když tedy nebudu počítat nesmyslné vytahování některých účastníků her, kteří se zde pak z neznámých důvodů zdržovali i po několik dalších epizod. Epizody se tak rozdělují střídavě na určování lidských osudů a na pohled do celého systému. Bohužel musím říct, že i když se zde rozvíjel taky nějaký menší příběh, už zdaleka nebyl tak zábavný a vlastně vůbec zajímavý a popravdě úplně zbytečný. Co tu hlavně trochu zničilo pohled, tak vyřčený fakt, že veškeří hosté baru jsou vlastně jen loutky, jimž byly navráceny vzpomínky zesnulých a celé to odsuzování je jen tak pro zábavu, aby ani tu chvíli po smrti neměli někteří úplně nejlehčí. Když vezmu v potaz, kolik lidí zemře byť za jedinou sekundu, těch zbytečných srand se zde musela na pozadí odehrávat hromada (zmínka o tom, že je tam barmanů hodně, naštěstí padla).

Celkově se mi zdá, že i když jsou díly zaměřené čistě na hry opravdu výborně zpracované a zajímavé, se zbytkem to tvoří mnoho promrhaného potenciálu, který se postupem času začne motat až v absurdnu a celé to skoro přestane dávat smysl. Co i přes toto lehké zklamání potěšilo, je aspoň krásná animace od Madhouse a chytlavý opening, který mě osobně nejprve dost vyděsil svým charakterem, který pro jinak thrillerovou podstatu anime moc nesedí.

Nebýt nudnějších částí, mohlo se jednat o solidní dílo. Takhle se dostávám v hodnocení na velice slabou hranici 7/10.

Pokud se vám líbilo Death Billiards, případně chcete v podstatě docela zajímavé anime s bohužel lehce skřípajícím a ne vždy záživným dějem, mohu doporučit. Třeba si najdete zalíbení i v tom, co jsem tu celou dobu vytýkal.