ef - a tale of memories

Příběh

Ve městě Otowa se spojují tři osudy a příběhy. Mangaky Hira, jehož život postrádá jistou barvu... Renjiho, nejistého si svým sten stát se spisovatelem... a v poslední řadě Kyousukeho, kameramana a fotografa, který se snaží zachytit opravdové emoce ve své tvorbě. Zdánlivě rozdílné příběhy se spojují a utváří tak velkou dramatickou podívanou plnou váhání, poznávání sebe sama a uvědomění.

Shrnuto do pár slov, škoda to příliš rozvádět a sebrat tak možnost si to pořádně užít. Každopádně jak jsem řekl v perexu, viděl jsem plno romanticky založených dramat, jsem velký fanoušek romancí a můj seznam zhlédlých anime je z většiny tvořený právě jimi, ale tohle mě přesvědčilo o tom, že i mezi těmi stále opakujícími se cliché náměty existuje i něco, co dokáže do této jednolité tmy vznést trochu světla. Začalo to, jako každá jiná romance a není nic zvláštního. Co se mi ale hned zalíbilo, je styl, kterým je anime zpracováno. Není to rozdělené na arcy, kdy by se několik dílů soustředilo na jednu postavu, skončilo to a pak další na druhou a takhle pořád dál. Tady se pohled na životy hlavních postav střídal v jednom díle a až postupem času se to začalo soustředit více na jeden příběh a ukončovat jej. Během hned prvních dílů to nabralo neskutečně dospělý ráz, nemůžu si pomoct, ale konečně jsem měl takový ten pocit, že koukám na něco, co mě dokáže opravdu zaujmout, co na mě prostě zapůsobilo a to si drželo až do samotného konce. Prostě konečně pořádné drama bez servítek. Jednotlivé příběhy se tedy soustředily na životy tří hlavních hrdinů a řešily se tam hlavně problémy se vztahy. A tady další velké plus, i když teda nepodporuju moc tyto věci, poměry nekončily jen u polibku, ale zároveň to bylo takové velice decentní v tomto ohledu. Jak říkám, dospělejší anime ve všech směrech. Mě se tedy nejvíc líbil příběh Renjiho a Chihiry, na který se anime soustředilo nejvíc a je to jen dobře. Uznávám, že to bylo celkově hodně emotivní anime a i když jsem si tentokrát zachoval chladnou hlavu, nedivím se těm, kteří tvrdí, že to probrečeli. Hodně se to na druhou stranu soustředilo na dialogy, což mi ale v tomto případě nevadilo. Byla možnost trochu nahlédnout do psychologie postav a to bylo to pravé. Prostě krása, v tomto případě nemám co vytknout.

 

Postavy

A konečně můžu trochu rozebrat postavy. Nebudu je brát podle oblíbenosti, spíš je zařadím do jednotlivých příběhů a popíšu je tedy trochu netradičně. Takže začnu třeba Hiirem, prvním protagonistou a mangakou hledající tu správnou barvu do života. Do života mu přitom vstupuje Miyako, která se později ukazuje, jako trochu emočně nestabilní postavou. A to se nelíbí Kei, Hiirově kamarádce z dětství, která mi později s Miyako pomotala hlavu a nevěděl jsem, kterou z nich víc nemít rád, protože obě si šly za svým, což se mi ale na druhou stranu líbilo, žádné ústupy se nekonaly a tohle mám rád, jen ať si bojují za to, co opravdu chtějí. Ale i tak jsem si v tomto případě udělal jasnou favoritku. Druhým protagonistou je Renji, což byl takový mírnější typ protagonisty a proto k němu i skvěle padla Chihiro, kterou jsem navzdory její vadě, která mi jindy přijde neatraktivní, měl hodně rád, můžu říct, že snad i nejradši z celé série. K nim nic dodávat nechci, byl by to samý spoiler. Přehoupnu se tedy už k méně probíranému protagonistovi, Kyousukemu, který nedostal moc prostoru a ani jeho příběh neměl nějakou větší hodnotu v příběhu, tak nevím, co si o něm přímo myslet, ale přišel mi jako nejvyrovnanější ze všech protagonistů, nebo to tak aspoň vypadalo. Zbytek postav už moc zajímavý nebyl, možná teda ještě Yuu, který sehrál roli v příběhu Renjiho a Chihiry a taky jsem ho v jednu chvíli neměl hodně rád, ale jeho jednání mělo nakonec důvod, jsem rád, že se z něj nevyklubal možný "záporák". Celkově hodně pěkně zpracované postavy, každá měla své a tak to má být. Ale ještě by tu jedna postava byla, nebo spíš existence jménem Yuuko, která se objevovala a mizela a nějak jsem celkově nepochopil její význam.

 

Animace

Opět musím pochválit SHAFT, který nejen způsobem artistického podání, ale i kresbou mile překvapil. Teď už se nebojím říct, že dát něco ke zpracování SHAFTu není omyl, ale svým způsobem výhra, pokud se tedy chytí správného titulu. Ale zpět ke kresbě, design postav byl skvělý, nádherně vykresleno, opět si animátoři pohráli s nejmenšími detaily. Krása, jedničkové zpracování.

 

Hudba

Další silná stránka (jako by jich už nebylo dost) je hudba. Nejen úžasný opening, na který jen tak nezapomenu, nebo velká škála endingů přizpůsobující se povaze aktuálního příběhu, ale i hudební doprovod, který se sem perfektně hodil. Nemám slov.

 

Vyhodnocení

Neočekával jsem nic zvláštního a byl místo toho vykopnut do výšin, abych se následně podíval pod sebe a viděl vše takové, jaké to doopravdy nakonec bylo - úžasně zpracované poutavé drama a romance v jednom, jehož obdoba v kvalitě se bude hledat horko těžko. Nemá smysl dále sálodlouze přemýšlet nad hodnocením, se kterým se nebudu tentokrát nějak víc omezovat.

Uděluji po delší době 5/5*.

Doporučuji všem romantikům, či těm, kteří si chtějí vychutnat krásné drama od začátku do konce.

 

A teď něco typicky SHAF'táckého. =D