Groove Adventure Rave

Je to již 50 let od doby, kdy událost zvaná Overdrive zničila desetinu světa. Haru je na cestě, na které chce nalézt všechny Rave, což jsou věci ukrývající velkou moc, a jemu byl právě tento úkol svěřen, jakožto dalšímu Rave Masterovi. Setkává se po cestě s Elie, která si zase nepamatuje nic z minulosti. Rozhodnou se vydat na cestu společně a najít jak všechny Rave, tak i vzpomínky Elie.

Protože jsem věděl, že je to další z děl Hira Mashimy (Fairy Tail), nečekal jsem od toho moc. První epizody mi přišly hodně střelené a již jsem neočekával, že by se to mělo zlepšit a čekal tak něco v podobném ražení, jako již zméněné FT. Nicméně jsem to nevzdal a mohl tak být velice překvapen. Navzdory tomu začátku se to tu přeci jen nakonec dobře rozjíždí. Už samotná myšlenka hledání ztracených vzpomínek dává docela dobrý cíl a jistou zvědavost, jak to tedy nakonec bude. Máme to tu zasazené do takového hybridního světa, který je napůl takový normální a napůl fantasy. Magie se zde také vyskytuje, ale jen v malém množství, spíše zde existují prostředky, které obsahují sílu velice podobnou té magické. Od Etherionu, přes Rave, až po Dark Bring, jenž využívá organizace zla zvaná Daemon Cards. Nic zvláštního, ani nějak extra úchvatného na první pohled, ale co dělá toto dílko velice zdařilým, je komplexní příběh, zasahující až do dávné minulosti ještě před Overdrive, který se nakonec neskutečně proplétá a ukazuje tak, že všechno může být úplně jinak, když se na to člověk podívá z jiné stránky.

Zpět ale do současnosti. Hlavně tedy k postavám, které mi zde přišly velice povedené. Kromě tedy energického Harua a Elie, jenž má zálibu v hazardních hrách, je zde ještě Plue. Ano, ten Plue, kterého někteří můžou znát z Fairy Tail, kde však nemá žádné využití. Tady je naopak velice důležitý, protože je nazýván bojovníkem Rave a bojoval také po boku minulého Rave Mastera. Ale jeho úloha se ukáže až mnohem později. Kromě těchto hlavních sem ještě přibydou takové už méně smysluplné kreatury, jako třeba perverzní Griff, jenž původně slouží jen jako přepravce (spolu s ještě tím svým čímsi, co řídí vůz), ale tak nějak pak k hlavní skupince přilne. A hlavně, nesmím zapomenout na Musicu, což je taky dobrý týpek, který má schopnost ovládat stříbro (tzv. Silver Claimer) a k ostatním se přidá trochu později. Hlavně, u něj se jako u prvního ukáže velice zajímavá a překvapivá minulost (a hlavně i menší lovestory, za což jednoznačně palec nahoru). Toto je tedy hlavní sestava, která je, musím říct, velice sympatická, každého z nich jsem si svým způsobem oblíbil. Záporáci jsou taktéž povedení, hlavně se mi zde líbilo, že většina nebyla zlá jenom proto, že měla jen zlý úsměv a proto už to automaticky znamenalo zlo, ale bylo tu mnoho důvodů, které nechají člověka přemýšlet a svým způsobem i chápat.

Příběh je plný napětí, zvratů a překvapení, ze kterých jsem i já sám padal na zem. A hlavně - umírá se zde a otázka jakékoliv smrti tu není tabu. Nejednou se mi stalo, že jsem měl slzy na krajíčku, což tedy musím uznat, že některé ty události jsou zde opravdu silné a dojemné. Co byly dobré momenty, tak hlavně ohledně Elie a jejího jména, což teda byl geniální nápad. A pak celkově, věci ohledně otce Harua, který byl údajně členem Daemon Cards. Nesmím ani zapomenout na původ Rave. Kromě toho musím dodat, i na krev se zde dostalo! Sice až později a byla patřičně cenzurována, ale pořád lepší, aby zde nebyla vůbec (to by tak hrálo, aby po zásahu čepelí meče netekla červená). Bitvy se zde navíc nudně netáhnou, prostě ty důležitější jsou na několik málo dílů, ale jinak je rychlé vyvrbení, což mi sedlo. A hlavně, mají taky důvod a celkem slušné opodstatnění, i když, taky to zde bylo dost o tom, že se postava naštvala a vznikl z toho "powerup", ale to se od shounenu dalo čekat. Ale není tu žádné ecchi! Tedy, kromě dvojsmyslů a Griffa, nicméně ne v otravné míře.

Zpracování bylo slušné. Taky, rok 2001, nemůžu chtít moc a navíc na dlouhou sérii a shounen, kde se ani neměli čas nějak moc snažit do detailů. Bohužel jsem mylně žil v domnění, že to zpracovalo I.G, nakonec to bylo studio Deen, proti kterému ale nic nemám a zde se mu to povedlo. Hudba perfekt, moc dobré OST, které mě chytlo. Taktéž OP a ED sekvence, zvláště tedy ty první.

Je vidět, že Hiro Mashima umí, když chce. Umí vymyslet jak dobrý příběh, který je velice efektivní, tak dobré postavy a celkově zajímavé téma, které dokáže člověka zaujmout. Rozhodně to vylepšuje reputaci totálně zprasenému Fairy Tailu (fanoušci mě omluví, ale ano, zprasenému) a ukazuje to, co tomu předcházelo, i když, tady je to velký rozdíl kvalit. Mně se to líbilo, hodně jsem si to oblíbil a absolutně mě to nezklamalo, naopak, velmi mile překvapilo. Jen velká škoda, že je anime neukončené, čili manga jede dál (anime pokrylo sotva třetinu), ale bohužel, na dokončení série se už nedostalo. 51 epizod na tak rozvinutý příběh bylo vskutku málo. I tak, jsem spokojen a uděluji 4/5*.

A nakonec dodám, co všechno tedy FT a RM sdílí. Takže tedy kromě Plua je zde ještě Siegrain, který má ale úplně jiný důvod své existence a vůbec, i cíl. Mimo něj ještě Kettsupuri Gang, což jsou ti trhlí "velkoprdelníci", kteří se objevili i v jednom FT filleru, když, mám pocit, přepadli vlak (což udělali i v RM vlastně). A mimo to všechno samozřejmě Etherion a Oracion Seis, kteří mají také úplně jiný cíl a vlastně i jiné složení. Ostatní věci už jsou jenom podobné a FT z nich pak vycházelo a parodovalo je (zaslechl jsem, že FT je vlastně parodie RM).