Hai to Gensou no Grimgar

Dle perexu jsem již prozradil, jaké je kořenové téma tohoto titulu ze zimy 2016. Skupina lidí se náhle objeví v podivném fantasy světě a samozřejmě, nikdo z nich si nepamatuje, jak se zde ocitl a vůbec nic ze svého předešlého života. Nicméně nemají moc na výběr a musí se podřídit pravidlu, které říká, aby se přidali k obranným jednotkám světa. Poznáváme tak fungování světa, které jakoby MMO (či leckteré RPG) hře z oka vypadlo. Máme tu systém cechů, dále frakcí, ke kterým se může každý přidat a tím získat schopnosti hodné boje (např. je tu výcvik lučištníků, mágů, zlodějů, atd.). a nakonec samotný důvod bojů proti mimo město sídlícím nepřátelům, kdy se ze získaných předmětů z nejrůznějších kreatur taktéž čerpá zdroj obživy (stříbrňáky a zlaťáky, za které lze nakoupit vše, co si člověk zamane). Ačkoliv je vše, co jsem uvedl, okatě herní, staví na tom fungování onoho světa a rozhodně se vyhýbá tomu, co se vyskytuje jinde, zejména v přímo titulech z herního prostředí.

Tím se dostávám i k představení party, okolo které se celé dějství točí. Předem daný hlavní hrdina je Haruhiro, který není vlastně ničím výjimečný a zaobírá roli takového toho naprosto typického protagonisty, kdy se samozřejmě nahlíží pouze do jeho myšlenek. Zbytek party pak tvoří jejich vedoucí, Manato, poněkud prudký (až trochu tsunderácký) Ranta, jejich tank Moguzo, a aby se toto přeci jen převládajíce mužské obsazení trochu zjemnilo, nechybí ani rovnou dvě dívčí postavy ve formě energické Yume a naopak stydlivé, leč vnadné Shihoru. Abych řekl pravdu, tato parta není víceméně ničím výjimečná, ani zvláštní a evokuje shromáždění úplně normálních lidí rozličných charakterů. Tedy, nejodlišnějším ze všech je kupodivu zrovna Ranta, jakožto někdo, kdo občas jakoby ani s ostatními nespolupracuje a jede si po svém. Ze všech uvedených nebyl nikdo nějak zvlášť otravný, aspoň dle mého pohledu. Výraznějších postav je samozřejmě víc, ale další uvedené by byly jen spoilerem.

Co je na tomto titulu ale tak dobré? Zatím se pohybuju na takové té průměrné hranici. Ale co se mně osobně neskutečně líbilo a co mě přesvědčilo k zařazení titulu mezi ostatní sledované, je realističnost, s jakou se veškeré dění potýkalo. Takže ne, nikdo zde není hned od začátku na úrovni, kdy by kosil jednoho nepřítele za druhým a zlaťáky se jen sypaly – naopak. Ze začátku je celá parta doslova neschopná skolit byť jednoho malého skřeta a když už se to povede, je celý den fuč. Samozřejmě, postupem času se zlepšují, ale pořád je jasně vidět ten pomalý postup, s jakým se potýkají, což působí nesmírně dobře. Přemýšlí nad taktikou, dostávají se i do křížků a když už dojde na zabíjení, i tam si nejsou jisti, zda je to úplně správné. Prostě je vše ohledně potýkání si v novém světě pojato velmi dobře realisticky. Nejsou peníze, je i bída, což je zde taktéž velmi dobře ukázáno. Celý Grimgar tak doslova ožil před očima a člověk nemůže mít pocit, že sleduje něco řadového, kde se z budižkničemy náhle stává někdo, kdo by byl schopen svým mečem přepůlit celou zeměkouli. Děj jako takový není zrovna něčím zvláštním, ale s tou realističností se pojí velmi dobře a i když jde vesměs jen o řešení situací ohledně party, jejích postupů, vztahy mezi jednotlivými členy (žádná romance, nic takového, naštěstí), či malé výpravy za boji proti nestvůrám, v ničem se zbytečně neplácá.

S chválením pokročím k otázce života a smrti, kdy samozřejmě nemohu spoilerovat a tudíž jen ohodnotím, jak v takovém anime může vypadat právě ona smrt, která jinak čeká za každým rohem a člověk neví, která z postav se dožije příštích několika minut. Nebudu říkat, kolik smrtí se zde objevilo a koho se to týkalo, ale když už k něčemu takovému došlo, taktéž se to nevyhnulo realismu a tomu, že taková věc se prostě stane náhle. Najednou je onen člověk fuč, zasažen, umírá, vše je strašně rychlé a bez zbytečných dramat, či zpomalování. Nicméně nikdo nezapomíná a život tak lehce dál nejde. Alespoň ne hned. Tím i vzrůstají emoce, které jsou zde po této stránce velice silné a věřím, že se dokáží dotknout nejednoho diváka.

Abych konečně přestal jen chválit a dostal se k věcem, které naopak nemohu moc uznat. V první řadě, ať už je to jakkoliv jinak dějově vydařené, na 12 epizod, do kterých by se toho mělo spíš napěchovat co nejvíc, si to až moc zahrává s prázdnými, až melancholickými pohledy. Nejednou tu nastane situace, kdy jen hraje hudba a člověk sleduje jednu z postav, jak si vykračuje městem. Ano, samo o sobě to špatné není a po boku dobrých akčních scén to funguje, jen by to nemuselo občas zabrat polovinu dílu. Již po půlce takové scénky to už volá po nějaké akci, i kdyby se mělo jednat jen o dialogy mezi postavami, které se občas taky zbytečně prodlužují. Celé anime působí hodně zpomaleným dojmem a i když zásadně nenudí, hodilo by se to občas trochu popohnat. Peníze se přece nevydělají samy.

V druhé řadě, anime se nevyhlo bohužel opět tomu starému zajetému trendu, kdy se adaptuje něco jen z části, nebo prostě nedokončeného. Je jasné, že s tempem, které anime nastolilo, nemohlo ani zdaleka odpovědět na veškeré zásadní otázky - třeba, jak se sem všichni dostali a proč si vůbec pamatují některá slova, jejichž význam ve skutečnosti neznají a jen ví, že pochází ze světa, z kterého původně přišli. Ano, bez vzpomínek těžko řešit to, co bylo a nezaobírat se raději tím, co bude. Ale přeci jen, když už něco nějak funguje, hodily by se byť malé náznaky, které bohužel zřejmě přichází až po delším čase, kam se dějství ani zdaleka nedostalo. Sice je něco ke konci naznačeno a přímo to volá po pokračování, ale sám pochybuju, že se jej toto anime kdy dočká.

Zpracování jde ruku v ruce s výjimečností. Kromě jinak docela klasicky vykreslených postav, je vše hozeno na až „odbytě“ nakreslená pozadí, což ovšem nekritizuji, naopak, mělo to svou jistou uměleckou hodnotu, která vše zvláštně podkreslovala. Samozřejmě, ne vždy a dostane se zde mnohdy na opravdu krásné, zejména večerním sluncem osvícené scény. Opening a ending super, zvlášť ending zapůsobil až trochu melancholickým dojmem.

Sečteno, podtrženo. Ať už jsem vytkl cokoliv, stále se jedná o výjimku mezi něčím, co normálně vychází. Hlavní charaktery jsou vesměs normální a i uvěřitelné, děj je podán velice realisticky, akční scénky mají hlavu i patu a zejména ke konci nabírají pořádné grády. I přes občasné zádrhely v nic neříkajících záběrech mě anime bavilo a hned po Erased je to tím druhým nejlepším, co zimní sezóna vyprodukovala.

Hodnocení: 8/10