Hyouka

Příběh

Oreki nastupuje do nového ročníku s tím, že bude žít dál svůj poklidný život bez zbytečného vyčerpávání energie. Jejho sestra ho však pověřuje, aby se stal členem klubu klasiky. Zde se setkává s Chitandou, která je přímo posedlá zvědavostí ohledně nejrůznějších záhad, poměrně živým Satoshim, který se mu snaží určitým způsobem vyrovnat a výbušnou Mayakou. Společně pak řeší rozmanité záhady, zejména týkající se oné školy, kterou navštěvují. Nebo spíš veškeré vyřešení je právě na Orekim?

Shrnuto do několika vět to myslím stačí. Ze začátku jsem nevěděl, co očekávat a abych řekl pravdu, po prvních epizodách mě to nějak nezaujalo. Přišlo mi, že se tam řeší strašné blbosti (např., proč strýc Chitandy odešel ze školy apod.) a myslel jsem si, že je to jen další blbost, kterou jsem na jaře rozjel a dokonce jsem sledování i na nějakou dobu přerušil. Pak jsem tomu ale dal ještě šanci a nestačil jsem žasnout. Sice se tam opravdu řeší na první pohled banální věci. Uvedu další příklady, třeba se řešilo, jak by měl skončit příběh školního videoprojektu (jak to autor zamýšlel), kdo krade o festivalu z klubů určité věci, či proč jakýsi učitel pozoroval vrtulníky, když ho jinak vůbec nezajímají, a tak dále. V takovém smyslu se to všechno neslo, ale ukázalo se, že to bylo nakonec hodně zajímavé a u obrazovky mě už držela jenom myšlenka, jak to tedy nakonec je, kdo je ten podezřelý, či co za tím vším stojí. Vše mělo nakonec logické vysvětlení a žasnul jsem jen nad tím, jak to krásně pak všechno zapadlo a dávalo smysl. Anime je hodně založené na mluvení a dialozích, takže je nutno pořádně vnímat, aby nic neuteklo. Ale jak jsem řekl, případy jsou velice poutavé, takže to člověka vtáhne a pak hltá každé slovo, každou větu. Každopádně mě zaujaly až ty pozdější případy, první etapa, kdy se řešil Chitandin strýc, mě absolutně nebavila a byl jsem rád, že už to pak skončilo. No, byly tu na druhou stranu i určité romance prvky, ale jen náznakové, což vůbec nevadilo, naopak. Vše dále zůstává pouze na fantazii, ač každý, kdo má trochu pro tohle cit, jasně pozná, kdo na koho letí, takříkajíc. Málem bych zapomněl dodat, že je to zároveň artisticky dělané, takže když se tam uváděly určité příklady při řešení záhad, tak se to třeba ukázalo jako loutky apod., což se mi taky zdálo zajímavě provedené, než aby to bylo normálně vyobrazeno jako možný flashback, či tak nějak.

 

Postavy

Oreki mi sednul hned od začátku, jeho motto "Nedělám nic, co udělat nemusím. A co musím udělat, udělám rychle." a stále takzvané šetření energie mi vůbec nebylo cizí, viděl jsem se v něm. Pak se ale začal trochu měnit, hlavně díky Chitandě. Tu uvedu hned jako druhou. Ještě k Orekimu dodám, že to byl přímo génius, vše se mu podařilo úplně neskutečně chytře vyřešit a přijít tomu na kloub, ač se vymlouval na to, že za vším stojí štěstí. Jdeme tedy dále k Chitandě, což byla neuvěřitelně otravná postava, nedala s ničím pokoj a hlavně, když byla zvědavá, to bylo nadělení. I přesto, že jsem ji ze začátku absolutně nemusel a házel facepalm pokaždé, když nahodila svůj zvědavý výraz, jsem si ji nakonec i trochu oblíbil, i když pořád mám stejný názor, že to bylo jinak něco hrozného. =D Satoshi zastával roli takové té živější postavy a později se dokonce snažil Orekimu v myšlení vyrovnat, ale bez většího úspěchu. Mayaka byla zase za výbušnou postavu, která by tu jinak chyběla a skvěle doplňovala tuto rozličnou skupinku. Byly tu i další postavy, které ovšem už moc roli nehrály. Jedinou, kterou můžu uvést a která se tu taky hodně objevovala, je Fuyumi, ale tu jsem neměl vůbec rád, přišla mi taková divná.

 

Animace

Velice silná stránka anime a to je animace a celkově kresba. Prostě KyoAni, to je studio, které si vzalo na paškál díla jako třeba trojici Air, Kanon a Clannad, kde bylo možné se nad zpracováním přímo rozplývat. A zde to nebylo jinak. Krásně a čistě vykresleno, vypracovaná okolí, prostě radost pohledět, dlouho jsem neviděl takovou grafickou nádheru v anime. I design postav byl vydařený a konečně si uchoval trochu i svůj vlastní styl (nebudu radši říkat, k čemu se jiná novější díla od KyoAni po této stránce přibližují a co mi přijde odpudivé).

 

Hudba

Další parádní záležitost. Sice z openingů a endingů se mi líbil jen první opening a pak mě naštvalo, že se měnil, ale tady to spíš vyrovnala samotná hudba na pozadí. Lze zde zaslechnout i určité klasické skladby (lze zde zaslechnout skladbu od Bacha, sonátu od Beethovena a další). Krásný kontrast, který se mi dobře poslouchal, ač jinak klasickou hudbu moc nemusím.

 

Vyhodnocení

Čas na shrnutí. Anime se mi hodně líbilo, nehorázně překvapilo, ač to tedy celé končilo trochu jinak, než jsem si představoval. Navzdory tomu se jedná o dílo, u kterého jsem vydržel být pozorný, což se mi jen tak nestává, čili mě to neskutečně bavilo. I pro slabší začátek nakonec hodnotím 4,5/5*, protože to k dokonalosti rozhodně nemělo daleko.

Doporučuji všem, kteří mají rádi záhady, spíše takové jednodušší, ale s úžasně podaným vyřešením, ale smozřejmě i fanouškům KyoAni, jakožto další skvělé dílo od tohoto studia.