Kiseijuu: Sei no Kakuritsu (Parasyte)

Ze začátku se seznamujeme s hlavním hrdinou, Shinichim, který se má stát také obětí jednoho z parazitů, nicméně se tento proces nepovede a parazit se mu namísto toho, aby se dostal k mozku, usídlí v pravé ruce. Do té doby se to tváří jako normální školní anime, dokud se tedy hrdina prvně nesetká s novou formou své ruky, kdy zjistí, že ten podivný tvor, ve kterého se jeho ruka dokáže zformovat, dokáže i samostatně myslet a jednat. Poněkud roztomilý vzhled parazita, respektive zde pojmenovaného jako Migi (v překladu znamenající pravá ruka), je ovšem jen trochu matoucím prvkem, protože tohle rozhodně není pohádka. Jak jsem již řekl, kromě Migiho se na světě začínají objevovat i jiní paraziti, ve většině v plné formě a tudíž ty nechvalně známé existence, které dokáží všemožně mutovat, měnit se v čepele a původního lidského hostitele tak hrůzně znetvořovat.

Hlavní hrdina, Shinichi, je ze začátku typický archetyp, který se bojí úplně všeho a rozhodně nestojí o to, aby jeho ruka uměla mluvit. Proto se taky ze začátku dostává do nejedné vtipné situace, ovšem toto komediální zaměření se zvrací ve chvíli, kdy je nucen pomocí Migiho vyhledávat ostatní parazity a tím se dostávat do nejednoho problému, ve kterém půjde i o život jeho rodiny a blízkých. Zjistí totiž, že cílem parazitů není jen vraždit, ale někteří z nich mají i menší snahu koexistovat s lidským druhem. Nicméně i jako v lidském světě, se zde najdou jedinci mezi nimi, kteří by raději nastolili nadvládu a to i za cenu masového vyvražďování. Tudíž se nejedná o jednoduché existence, naopak, ačkoliv se od lidského druhu liší hlavně tím, že nemají emoce a jejich jediným cílem je žít a přežít. Nic víc, nic míň.

Máme tu jak lehké téma školního života, tak i nějakou tu romantiku, protože o hlavního hrdinu se v jednu chvíli bijou rovnou dvě hlavní dívčí postavy, ačkoliv tím nechci říct, že by to mělo naznačovat jakékoliv harémové zaměření, to ani náhodou. Celkově to nezapadá do dnešního „standardu“ námětů zprzněných fanservisovými blbostmi. Mimo to tu najdeme silné biologické zaměření, mnohé myšlenkové a psychologické rozbory, filozofii a další prvky tohoto druhu, které podtrhují komplexitu celého námětu. Nemůžu vynechat i četné násilí a krvavost, kterou se zde nešetří a mnohdy to tak míří i k hororu, tudíž nic pro slabší povahy. Musím říct, že na dnešní dobu je to naprosto parádní a originální koncept. Ono se ani není čemu divit, když je to celé adaptací mangy z 90. let, kdy byl anime průmysl ještě kvalitní a nevycházelo to, co je schopno vycházet dnes a co ve většině nestojí ani za řeč. Samozřejmě, je to lehce uzpůsobeno nové době, protože je to přece jen už 25 let od vydávání a tudíž se to nevyhnulo jisté modernizaci (smartphony místo klasických telefonů, atd.). Ale i tak, vytáhnout něco tak starého, risknout anime adaptaci a trefit se tím do černého, to se jen tak nestává. Spíš je otázkou, kdy se něco takového stalo naposledy, pokud nepořítáme četné restarty starých, již existujících anime TV sérií?

Zpracování si vzalo na starost studio Madhouse, které s tím nemělo sebemenší problém, naopak to vykreslilo k vizuální dokonalosti, pokud budu brát tedy takovou tu klasiku, která nikdy neurazí. To vše doplňuje výborná hudba, ať už ve formě samotného instrumentálního OST, tak i openingu a endingu.

Tohle anime jednoznačně překvapilo. I přesto, že začátek nic moc nesliboval, nakonec přinesl originální a kvalitní podívanou, ve které nechybí téměř nic, ani v jiných dílech mnohdy nepovedený či rovnou absentní vývoj postav. Děj je po celou dobu napínavý, mnohdy šokující, nečekaný a nepředvídatelný, ačkoliv zhruba v polovině slábne a drží se jen kousek pod pomyslnou linií zábavnosti. I tak se jedná za poslední sezóny o to nejkvalitnější, co anime průmysl vyprodukoval a co rozhodně mohu doporučit všemi deseti.

Hodnocení by se taky hodilo dát jako všech deset, ale když vezmu v potaz slabší pozdější vývoj děje a mnohé protahované pasáže, dovolím si strhnout jednu hvězdu, což mé finální hodnocení mění na i tak úctyhodných 9/10.