Kotoura-san

Příběh

Kotoura je dívka se schopností číst lidské myšlenky, nicméně i přes tuto na první pohled skvělou schopnost to v životě neměla nikdy lehké. Nejen, že její schopnost způsobila postupný rozvod jejích rodičů, ale kolem sebe postupně začala ztrácet i veškeré kamarády a postupem času zůstala úplně sama. Nicméně, po již několikátém přestupu na jinou školu se vše mění.

Anime jsem rozjel jako úplně poslední z celé zimní sezóny a čekalo mě velké překvapení, které jsem ani zdaleka nečekal. Začátek je velice temný a smutný, kdy to začíná minulostí Kotoury, která je velice depresivní a působí takovým dojmem, že mě to už ze začátku málem úplně dostalo. Nicméně pak se to v půlce epizody převrací a bohužel, z dobře vypadajícího anime je náhle taková normální, průměrnější komedie. Seznámíme se zde přitom s celým klubem s názvem "společnost ESP", který se zabývá nadpřirozenými jevy a Kotoura se sem dostane právě díky svojí schopnosti, které chce předsedkyně klubu, Mifune, pouze využít ve svůj prospěch. Na to, jaký má anime základ, je to dost perverzní a to hlavně díky Manabeho myšlenkám, které samozřejmě Kotoura vidí a někdy to tak trochu zašlo až trochu za hranu snesitelnosti. I přesto mi anime sedlo a i když se to tvářilo celé tak jednoduše, že jsem pomalu i zapomínal, že Kotoura vlastně má nějakou schopnost, v této jednoduchosti byla určitá síla, která mě donutila si to celé oblíbit. Do toho je vložen ze začátku i menší vážnější příběh, kdy se něco stane a Kotoura náhle zmizí, ale to bych nerad prozrazovat do detailů, nicméně to byl jeden ze silnějších a smutnějších okamžiků. On je tu totiž pohled na tu schopnost číst myšlenky vyobrazen jinak. Jak by v každém jiném anime z takové schopnosti udělali super sílu a z hlavní hrdinky něco, co by tím zachraňovalo svět, tady je to vyobrazeno realisticky, jak by to asi bylo, kdyby někdo tuto schopnost měl už od narození a žil přitom v úplně normálním, našem běžném světě. Už na samotném začátku tu byla právě ukázka, co to může způsobit v mezilidských vztazích a že to vlastně celé je spíš ke škodě, než k užitku. A samozřejmě, Kotoura si to uvědomuje a ze strachu, že by mohla opět ztratit nové přátele, mnohdy podle toho jedná. No, přesunu se víc ke konci, kde už dominuje takový menší příběh a to prozradím, že zde půjde o menší pátrání po zločinci. Ale víc neřeknu, nicméně výsledek je hodně zajímavý a nečekaný. Samotný konec byl takový průměrný, ale na druhou stranu dojemný a mírně nečekaný, každopádně nemůžu čekat moc od něčeho, co má základ v manze dělané stylem 4-koma, čili v rámcích o dvou sloupcích a tím pádem se už od základu jednalo o komedii a ostatní ustupovalo trochu do pozadí. Mě se to i přesto líbilo a sedlo mi to. Jenom škoda, mohlo to být vážnější a propracovanější, ale to bych od toho chtěl už moc.

Postavy

Kotoura má tedy hodně těžkou minulost, což z ní udělalo takovou křehčejší duši, která se stále něčeho bojí a váží si všeho, co kolem sebe v novém životě může mít. Manabe je zase hlavním perverzákem, kterému jde ale jen o to, aby svými myšlenkami Kotouru škádlil, jinak by si nic nedovolil, v čemž jsem se v něm trochu zklamal. No, přejdu k další, tentokrát člence ESP, Mifune, která byla ze začátku falešná a kvůli její taktéž smutné minulosti chtěla využít schopností Kotoury, nicméně jí stejně toto divadlo nevydrželo. Muroto byl kamarádem z dětství Mifune, který zase spíš zastával roli kliďase a celkově na něm nebylo moc zvláštního. Moritani jsem ovšem nesnášel od samého začátku, ať už se změnila či nikoliv. Líbil se jí totiž Manabe a protože Manabe měl zájem o Kotouru, nenechala si to líbit. Být na místě Kotoury, určitě bych jí něco takového neodpustil, ale což. Dále se tu objevil i děda Kotoury, který se jako jediný z rodiny rozhodl o Kotouru postarat a díky svému bohatství na to taktéž bohatě stačil. Jenom bych mu vytkl tu jeho perverznost, což z něj činí perverzáka číslo dvě. Další a poslední postavu, kterou uvedu a kterou jsem nesnášel, byla matka Kotoury, která jen ukázala, čeho všeho jsou lidé schopni.

Animace

Ničemu jinému, bych už romanci zpracovávat nedával, protože studio AIC a jeho branže je tak nějak záruka, že se to povede nejen po stránce zpracování tématu, ale i po tom grafickém. Sice tady to nebylo kdoví jak propracované, ale pohráli si s tím taky pěkně a i přes takový opět jiný charakter design se jim to povedlo dostatečně na to, aby se to i mě líbilo.

Hudba

Na openingu jsem opět ujížděl a ending se povedl jak by smet, u obojího mi sedla hudba a taktéž samotná hudba na pozadí byla super, zvlášť ta v emotivních okamžicích. Taktéž povedené.

Vyhodnocení

Je těžké nehodnotit slušně něco, co mě dokázalo jak docela pobavit, tak málem dojmout a celkově ukázat, že i z 4-koma předlohy lze udělat dobré anime. Nicméně za tu schopnost celkového oblíbení a ukázání, jaká by byla realita, kdyby vše nešlo podle typické linie super hrdinů, nemám jinou možnost.

Finální verdikt: 7,5/10

Doporučení

Doporučuji všem, ať už těm, kteří by si radši dali něco jednoduššího a nebo těm, kteří by naopak chtěli něco neohraného, ale zároveń nenáročného.