Začátek této sezóny byl mizerný, protože ze začátku vyšly zejména shorty, jako třeba Mangirl, nebo Yama no Susume, které jsem předtím plánoval, ale proto, že jsou to shorty, kdy podle kamarádova popisu třeba zrovna u Yama no Susume, než se postavy o něčem domluví, než se vůbec někam vydají, trvá to takhle hned několik těch 3-minutových epek a to vážně není nic, na co bych se chtěl koukat. Ale nakonec s příchodem nového roku se objevilo pár titulů, které rozhodně stojí za zmínku. Jde se na to!
Nekomonogatari (Black)
Tak abych nezanedbával tuto taktéž oficiální zimní sezónu, shrnu ji jako první. Jak lze z názvu vyčíst, jedná se o další adaptace novely z -monogatari série, kterou si zabralo studio SHAFT a tady jde o prequel o tom, co předcházelo událostem Bakemonogatari a tu se to zaměřuje na Hanekawu a její proměnu v kočku. No, nakonec jsem to zkoukl celé, ač mě to docela nepěkně nebavilo, protože já na tyto kecací anime nejsem a jediné, co se mi tu líbilo, byla Araragiho diskuze se sestrou ohledně perverze (spojené s opět prvky incestu) a nakonec závěrečná gore bitka. Bohužel, pro mě to není, ale všechny fanoušky -monogatari sérií a celkově SHAFTU a jeho obskurního zpracování to jistě potěší. A ještě víc je potěší, když řeknu, že se chystá ještě white verze.
Ore no Kanojo to Osananajimi ga Shuraba Sugiru
Prostě zkráceně OreShura, což je jinak první oficiální sérií, kterou jsem ve winteru rozjel, když nebudu Nekomonogatari počítat, jako sérku, kterou stejně není. Těšil jsem se na ní jako malý, už jen kvůli velké komerčnosti a jisté společnosti na Facebooku, kde se postovaly obrázky a vůbec, ty dívčí postavy se mi hned zalíbily, zejména Chiwa. No, k mému překvapení je to trochu jiné, než jsem si myslel. Máme tu hlavního hrdinu, který je anti-love, čili nechce mít s láskou a zamilováváním se nic společného. Oproti tomu jeho kamarádku z dětství, která v něm logicky vidí víc, než kamaráda, ale nedává to najevo a která má navíc zajímavou minulost. A nakonec školní idolku, Masuzu, která na první pohled nevypadala tak psycho, ale bohužel. A té jde o to, že vidíráním hlavního hrdiny, aby s ní sehrál jako, že spolu chodí, zamezila tomu, aby jí otravovali ostatní kluci s vyznáváním se. No, vypadá to zajímavě, ale necítím, že by to mělo mít nějaký impact. Uvidíme.
Da Capo III
Pokud čtete můj blog, tak jistě víte, že jsem nedávno dokoukal komplet Da Capo II, i Second Season, nebo jste si aspoň tedy všimli. A to právě kvůli této další sérce této ságy. Děj se tentokrát posouvá jen o 20 let od událostí z dvojky. Máme tu nového hlavního hrdinu, nové postavy, ale na druhou stranu už opravdu asi zombie Suginamiho a dokonce toho šílenýho týpka, který byl ve dvojce taktéž. No, ze začátku jsem to prožíval tak nějak nostalgicky, že je to tu zase a bude to dobré, ale jak se ukázalo, už nevědí, z čeho by vařili a tak sem nasázeli již tvrdší ecchi, kdy si neodpustí, aby ve většině velice vyvinuté dívčí hlavní postavy svými přednostmi nepohazovaly pokaždé, co se pohnou. A to nemluvím o tom, jaké věci provádí hlavní hrdina se svojí "sestrou", která zase sestrou není, ale nejspíš něčím, co se náhle objevilo před dveřmi a "onii-chan, postarej se o mě". Uvidíme, co z toho bude, jde zde jinak o zápas novinářských klubů o to, kdo bude mít lepší informace ohledně znovuoživené sakury, kterou samozřejmě oživily hlavní postavy a neudělali pro to skoro nic.
Amnesia
Shouju se sice vyhýbám jak čert kříži, ale tady vyhrál námět nad všemi pochybnostmi. Dívka, která překvapivě nemá jméno (pokud se nejmenuje Heroine, jak ukazuje A-P, což je divné), se náhle probouzí a zjišťuje, že neví, kde je a co se děje. Prostě neví vůbec nic, její vzpomínky byly náhle vymazány. Objevuje se u ní jen jakási shota existence říkající si Orion, která taktéž neví, co se s onou dívkou stalo a rozhodne se jí pomoct si vzpomenout. Okolo ní jsou samí bishíci a další lidé, které logicky nepoznává a celkově je vše propletenou jakousi záhadností. No, jak jsem řekl, bishouneny fakt nemusím, ještě navlečené do obskurních obleků a že tady je to prostě jasné tvrdé shoujo, ale "Heroine" je velice roztomilá a námět je něčím, k čemu se rád přikláním, ještě kromě cestování časem. Pojedu dál už jen proto, že mě zajímá, co se z ní nakonec vyklube. I když předem mám teorii, že to, co vidí, či na co si vzpomíná, asi nebude minulost. No, nebudu radši nevědomě spoilerovat a nenechám si ujít překvapení.
Vivid Red Operation
Už podle prvního záběru, který se v anime objevil, jsem se musel blbě zasmát a bylo mi jasné, na jakou část fanservisu se to bude zaměřovat. Prostě jde o to, že je tu svět, ve kterém je příroda a technika jaksi propojena a proti tomu nějaké nepřátele, kteří se nazývají "Alone", čili teda "Osamělí", chceme-li mluvit česky. Popravdě, trochu to nechápu, ale je to kromě toho loli hlavní hrdinka s loli sestrou, která má loli... no, ne, už normálního dědu, který je vědec. Jednou se ozve výbuch a hlavní hrdinka najde dědu mrtvého. Fajn, tady jsem si už říkal, že tohle bude nejspíš drsné anime, kdyby se děda netransformoval do plyšové hračky (oh well). Nicméně se hrdinka pak má setkat s nějakou svojí kamarádkou, či co a přitom zaútočí jeden z "Alone" a jak už to v takových blbostech bývá, dojde k proměně a máme tu už super hrdinky v úchylných kostýmech, tedy aspoň co se loli měřítka týče, které mají supersíly. Docela se mi zdálo vtipné, když jsem je viděl letět spolu se stíhačkama, takovej kontrast. Ale je to vcelku roztomilé a hlavně, hudba openingu je od supercell (OP/ED Guilty Crown, Bakemonogatari, Psycho-Pass)! Dobrá, nebudu vám cpát svůj supercell fandom a radši to nechám na vašem osobním názoru, ale jinak se mi to docela líbí. A hraje to tu trochu i na shoujo-ai.
Sasami-san@Ganbaranai
Předem jsem toto dílo odsuzoval, že to bude dozajista blbost a to nejen kvůli tomu, že to má opět SHAFT, který si vybírá samé divné věci. Ale první hluboké zmýlení-se nastalo v okamžiku, když jsem to začal sledovat. No, hlavní roli tu hraje hikikomori Sasami, která nechce vycházet z domu (logicky, když je hikikomori) a svůj čas tak tráví doma, kde ji obletuje její bratr Kamiomi, který očividně trpí sisconstvím. I když, jakoby Sasami sama nebyla broconka. Ale je to teda něco. Kromě toho, že to nějak nedává moc smysl, co se týče sledu událostí, jedná se teda o komedii, většinou argumentační a situační, která se mi svým charakterem zalíbila. Sice první díl byl v druhé polovině dost na hlavu, kdy tam byl valentýn a čokoládové šílenství postihlo tak trochu celý svět, ale po druhém díle mám nutkání i říct, že je to geniální a zejména geek se tomu souhlasně zasměje. Nevím, jak to bude dál, nedávám tomu extra naděje, ale líbí se mi to. I když, jak říkám, nemám rád abstrakci a divná zpracování, ale tady to překvapivě funguje moc dobře.
Boku wa Tomodachi ga Sukunai NEXT
Opět jako u Da Capa, první sérii jsem jel kvůli nynější druhé vycházející a udělal jsem dobře, protože jsem zjistil, jak úžasné anime to je a to si můžete počíst v recenzi, je na 99,9% pozitivní. A jsem samozřejmě nadšený i z druhé série, i když skepse se konala hned poté, co jsem ji rozjel. Nějak se mi zdá, jakoby trochu pozměnili styl kresby a vůbec zpracování, nevím, jestli zrovna k lepšímu, měl jsem radši ty tlustší obrysy postav, ale to nějak nemění tu celkovou úžasnost této série. Sice tu ze Seny hned na začátku udělají stalkerku (což neříkám, že by na její atraktivností ubíralo, naopak), ale jinak to zůstává své, stejný humor, stejně praštěné a perverzní situace, do kterých se postavy dostávají a navíc hned ze začátku se tu opět objevuje epický Pegasus a nebo nová a opět perfektně charakterní postava sestry Marie (ne té sestry, ale její sestry) a to Kate. Sice se budu trochu klepat, aby se to nepokazilo, ale zatím se to drží pořád na vlně masterpiecu a nějak z ní zásadně nepadá. Tak se uvidí dál, jsem zvědavý.
Kotoura-san
Poslední anime této sezóny, které jsem jel kvůli pomalému vydávání titulků až na konec. Nevím, co mě tak strašně táhlo, abych to rozjel, ale asi to, že jsem měl za to, že to bude nějaká lehká komedie a aspoň si trochu odpočinu od ostatních těch šíleností, co jsem vybral, když už teda Yama no Susume nic. Ale to, co jsem následně začal sledovat, ve mě vzbudilo už ze začátku neskutečné emoce. Aby nějaké anime začínalo tak smutně, depresivně a temně, to jsem hodně dlouho nezažil, nebo si aspoň nevzpomínám, co by takhle začínalo. Ale k ději, hlavní hrdinka, Kotoura, má schopnost číst lidské myšlenky. Jo, tuhle schopnost by v každém jiném anime zpracovali jako přednost a z hrdinky tak udělali superhrdinku. Ale tady nikoliv, jelikož je to vykresleno realisticky a ukazuje to naopak, jak taková schopnost může zničit život a jací jsou někteří lidé zlí a krutí jen proto, že je někdo opravdu "jiný". Můžu říct, že jsem se málem nechal dojmout už u první epizody a koukal na to s otevřenou pusou. Sice v půlce se to lomí, kdy psychicky vyřízená a svým způsobem i zhroucená Kotoura, kterou všichni kolem nesnáší, potkává perverzního a zároveň praštěného Manabeho a tu vše teprve začíná, ale je to prostě něco úžasného. I když se tu pak tak divně střídá komedie s vážností a perverzí, myslím, že tohle je, kromě ještě Haganai NEXT, velký tahák této sezóny a cítím i závan masterpiecu. Ale nebudu radši předbíhat a uvidíme, jak tohle anime rozvine svůj velký potenciál.
Závěr
To by bylo všechno. Nakonec jsem si vybral i víc titulů, než jsem čekal, celkem 7 (bez zkouklého Nekomonogatari) a jsem docela spokojen s jejich kvalitou. Sice jsem na začátku, ode všeho mám zatím dvě epizody, ale většina vypadá slibně a tak si myslím, že mi to aspoň do toho jara jako každotýdenní zábava dozajista vydrží. Doufám, že jsem vás jistým způsobem i motivoval, či vám dal tipy, jelikož od toho tu tyto moje mini-recenze jsou.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).