Ore no Imouto ga Konna ni Kawaii Wake ga Nai

Ještě předtím, než jsem na tyto série začal koukat, jsem měl tak nějak za to, že to bude něco v hodně incestním nádechu a tak vůbec, což byla pro mě, jako pro začátečníka, docela výzva. Nicméně jsem jednoho dne potahal epizody tenkrát ještě jediné a to první série a dal se do sledování. A i když to bylo jedno z mých, dá se říct, prvních regulérnějších anime sérek, jednoznačně mě to překvapilo.

1. série

Seznámíme se zde s hlavníma postavama a hlavně s celou problematikou příběhu, jenž se tam rozvíjí. Kyousuke žije normální život středoškoláka, má sestru Kirino, se kterou zrovna moc nevychází a i přes tento fakt není nic zvláštního. Až se jednou stane to, že k němu Kirino přijde s prosbou o pomoc, nebo spíš radu. Kyousukemu se přizná k tomu, že je otaku a že to všechno tají. A poté se začnou rozvíjet nejrůznější události, sahající hlavně do té otaku kultury a poukazující na to, jak je otaku fandom mezi "normálními" lidmi těžko přijatelný a jak takové přiznání se může vést i k pocuchání kamarádských vztahů.

Prostě parádní téma, jenž mě nadchlo už od několika prvních epizod. Poznáme zde i tedy ty další postavy, jako třeba otravnou Kyousukovu kamarádku z dětství, Manami. Pak dívku s lehkým syndromem osmé třídy a taktéž otaku, Kuroneko a kromě ní ještě tajemnou Saori, o které v této době ještě vlastně moc nevíme, kromě toho, že dala dohromady hlavní partu, jenž se drží počas celého seriálu. Již jsem to viděl před těmi 2-3 lety, čili si vše nevybavuju tak detailně. Na co ovšem nezapomenu, tak na zakončení, jenž bylo rozděleno na to alternativní ve stylu VN, které bylo v hlavní sérce a to pravé pak dotáhli ve speciálech, kde jsem měl ke konci co dělat, abych neřval (mám pocit, že jsem si snad pořval, tehdy jsem to ještě neřešil). No, nakonec jsem neměl co vytknout a tak první sérka i se speciály dostala 5*.

2. série

Po letech nám ovšem přišla velká novinka a to druhá sérka! No, osobně jsem nevěděl, co od ní čekat. Přišlo mi, že první série stačila, i když její úplný závěr byl tak podivně pootevřen, ale což, OreImo bylo zpět, Kirino byla zpět, bylo se přeci jen na co těšit, i když jsem si nejdřív špatně přečetl úvodní proslovy k nové sérce a myslel si tak, že příběh budou tvořit fanoušci (to by byl dobrý nesmysl). Abych se posunul k popisu děje. Zde se příběh opět trochu víc rozvíjí, i když samozřejmě navazuje tam, kde končila první série a to rozvíjejícím se "vztahem" Kyousukeho a Kuroneko. Vypadalo to od začátku zajímavě a věřil jsem, že zaměření se na jinou dvojici (kromě tedy té hlavní sourozenecké), bude takové osvěžení, ale nakonec nebylo, protože se to tu zase zaměřovalo spíše na Kirino, což mě osobně nevadí, mám ji hodně rád, ale prostě očekával jsem něco trochu jiného. Hodně dobrá část je, kdy se odkryje pravda, proč se vlastně Kirino chová tak, jak se chová, zvlášť ke Kyousukemu. A kromě ní, nahlédneme konečně i do minulosti Saori a uvidíme ji v pravém světle. Takže se zde ukončí spekulace, jak vlastně pod tím vším krytím vypadá. Kromě toho tu ale není nic moc zajímavého. Spíš z Kyousukeho udělali totálního magora a z prostředí kolem něj něco, jako harémovku. Takže kvalita šla rapidně dolů a hlavně poslední epizody se mně, osobně, neskutečně táhly. I když sem zasahovaly i první velké náznaky něčeho, co lze nazvat incestem. Ah, ano. Nakonec se přeci jen z této sérky klubalo něco, co bylo cítit po celou dobu, ale tak nějak se to schovávalo za vše možné, jen aby to nevyplulo na povrch tak jasně a zřetelně.

Abych nezapomněl dodat, první a druhá série má každá jiné animační studio. U první to je AIC, kterému se romantické a podobně založené série vždy dařily a oproti tomu u druhé série nastoupili A-1 Pictures, které, jak jsem již mnohokrát ve svých recenzích zmiňoval, nemám rád a to z několika důvodů - když něco zpracují, většinou to udělají tak nějak nudné a nezáživné. Nevím, máloco jsem od nich hodnotil vysoce a to je co říct. Ale nakonec kvalita nepoklesla, čímž mě docela potěšili a ukázali tak, že přeci jen umí něco převzít a udržet to na co nejpodobnější vlně. Zde to prostě padalo na ději, za což A-1 nemůžou.

Nicméně nedávno konečně vyšly poslední 3 epizody, jenž byly vydány jako DVD speciály a uzavřely tak celý děj. A, musím říct, to byl nářez. Ve smyslu toho, co se tam dělo. No, nerad bych spoileroval, sám jsem těch spoilerů schytal dost, včetně kamarádova ujišťování, že "to nakonec skončí jinak, než si myslím". I tak ale, za mě lepší konec být nemohl. Celé 3 epizody jsem si neskutečně užil, mnohem víc, než celou druhou sérii (to bez pochyb) a moje srdce, v němž koluje krev anime-incestu, si muselo poskočit. No, tím jsem možná leccos prozradil, či naznačil, ale počítám, že toto budou číst hlavně lidé kvůli referenci a pokud vám menší spoilery nevadí, tím lépe.

Hodnocení druhé sérky bych proto rozdělil. Zatímco série si díky pár hodně dobrým momentům vysloužila 4*, speciály hodnotím speciálně mimo a to plnými body, čili 5*.

A je konec. OreImo nám skončilo. Kdo ví, co teď bude dál. Existuje ještě několik manga spin-offů, jak jsem zjistil, ale ty jestli také dostanou svoje anime série, to je už jen otázkou. Za mě, bylo to dobré, ale bylo toho dost. Se zakončením jsem spokojen, budu si vždy tyto sérky uchovávat v paměti.