Overlord

Overlord nás seznamuje s lehce vzdálenou budoucností, kde jsou videohry na tak vysoké úrovni, že se do nich lze doslova ponořit. Jak, či pomocí jaké technologie, to vysvětleno blíže není, protože příběh začíná a nevykročuje ze samotného prostředí hry. Ovšem do této doby největší a nejpopulárnější online hra vůbec, Yggdrasil, je paradoxně u svého konce. Jedním z posledních hráčů zůstává i hlavní hrdina, který chce ve hře setrvat do jejího samotného konce. Ovšem v poslední chvíli, kdy by měla hra skončit, se něco stává a on v ní zůstává náhle uvězněn.

Poslední prvek, tedy uvíznuzí ve hře, je samozřejmě úsměvný, protože se nejedná o nic originálního, spíš naopak, jde opět o to samé, co jsme tu za ty poslední roky měli vlastně skoro úplně pokaždé u stejné kombinace žánrů, kromě Accel World. Hlavní hrdina, Momonga, tak zůstává v herním světě, ale hned od začátku je paradoxně tou nejmocnější bytostí a před sebou má hromadu sluhů vysoké úrovně. A co teď, že jo? No, nejedná se o klasického hloupého hrdinu, takže se toho rozhodne využít a zjistit tak o tom, co se mohlo stát více, ačkoliv je to trochu méně přirozená reakce na to, že je někde, odkud se najednou nemůže odhlásit. Svět ožívá a NPC se již více neliší od ostatních žijících bytostí, kdy je i naznačeno, že takhle to předtím rozhodně nebylo. Vyzdvihl bych teď zřejmě tu nejpozitivnější část a ta se týká hrdiny, který nejen, že jde na vše s rozvahou a takticky, ale stává se brzy opravdovým badassem, který neváhá zabíjet, pokud je třeba. Tedy, samozřejmě stále zůstává na straně dobra, ale pokud jde o zlo, brzy létají hlavy a další končetiny bez toho, aniž by svých činů hrdina vůbec politoval. To dělá z tohoto anime ne zase tak mírumilovnou záležitost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Spíš naopak, vše jde sice nedepresivní, leč temnější cestou, o čemž mluví taktéž atmosféra, která se díky zabarvení světa drží v utlumenějších barvách. Svět je tedy celkově takový nemastný neslaný, ale zase svou herní podstatu nevytahuje do až kýčovitých rozměrů.

Tedy, taktikou hlavního hrdiny je jít ostatním správným příkladem, nedopustit, aby na něj kdokoliv zhlížel z patra a navíc, chce si v celém světě získat svými činy nějaké to jméno a tím pádem přijít na to, zda kromě něj ještě není jiný lidský hráč, který by zde uvízl. Proč ne? Ale co ostatní postavy? Těch je tu poměrně dost a tvoří je hlavně elitní strážci na půdě hlavního hrdiny. Nejvýraznější a zároveň i ženskou postavou je ovšem Momongou trochu posedlá Albedo, což si ale způsobil sám tím, že jí ještě před divnou proměnou hry v alternativní realitu upravil popisek. Docela promyšlené. Ta každopádně působí v mnoha ohledech skoro jako yandere, tedy bez toho, aby ohrožovala i hrdinu, kterého neváhá ve všem uposlechnout. Zbylé postavy zde tak nějak rotují a tvoří vše možné, od loli upírky, po shota dvojčata (ačkoliv tam si nejdem jist, jak to tedy je), přes normálnější a po všech stránkách méně výrazné vedlejší postavy, které se ovšem tím, že jsou vedlejší a hrdina s nimi interaktuje, nestávají automaticky nesmrtelnými. Tím jsem přiblížil další plusový bod. To samé ohledně záporných postav, které jsou opravdu záporné a na nic si nehrají.

Celkově i navzdory obecným vysokým hodnocením ale nemohu říct, že by mě toto anime nějak nadchlo. Jedná se o taktickou záležitost a tím pádem hromadu dialogů, které posun v ději trochu zdržují a nejsou zajímavé natolik, aby dokázaly bavit. Výpravy a arcy se zde vyskytující taky nejsou kdo ví jak úchvatné a poutavé. Celé anime pak působí takovým nijakým dojmem, což sice vyrovnává originálně podaný hlavní hrdina a prvky nepárající se s nikým a ničím, ale osobně jsem se jen s tím nedokázal spokojit.

Když toto anime postavím do řady vedle ostatních, podobně laděných titulů, nemůžu stanovit jinak, než že mě třeba takové SAO zaujalo mnohem více, ačkoliv mělo mnoho nekvalit, čehož jsem si samozřejmě dobře vědom. Oproti tomu Log Horizon je Overlordu o dost blíže, jen tedy zde je těch vedlejších postav méně a tolik se na ně nesoustředí.

Nebudu tedy v hodnocení dále porovnávat, jen můj verdikt je, že téma zaujalo, ale ta ukecanost bohužel trochu nudila hlavně v pozdějších fázích, kdy šlo o jinak docela zajímavé souboje. Kdo ví, kam se posune pokračování, které věřím, že přijde a to možná už v jarní sezóně, zatím ale schovávám pomyslné fanfáry oslavující konečně vysoce nadprůměrné anime z prostředí videohry a zřejmě si je nechám pro jiný titul.

Hudebně nemohu, než nezmínit výborný opening i ending. Obzvláště opening považuju za velice chytlavý. Zpracování je taky na vysoké úrovni, kdy že to mělo na starosti Madhouse mluví samo za sebe.

Mé hodnocení: 6/10