Shimoneta to Iu Gainen ga Sonzai Shinai Taikutsu na Sekai

Co se týče anime obecně, jsme měli již hromadu témat antiutopických světů, ale ještě žádný takový, jaký přineslo anime z letní sezóny 2015, zkráceně a oficiálně Shimoseka. Všichni lidé jsou zde pro jistotu hlídáni speciálními zařízeními, která zajistí, že jakmile někomu náhodou vyklouzne nesprávně zvolené slovo, či vůbec i pohyb, okamžitě zasáhnou jednotky, uvězní ho a při této příležitosti zničí i případný škodný materiál, jímž jsou hlavně všemožné časopisy a obrázky pro dospělé. Hodně zajímavý námět, ale co samotné jádro příběhu?

Zde se to začíná lehce bořit, protože máme jakožto hlavního hrdinu, středoškoláka Tanukichiho, takovou tu zašlou klasiku, kdy ačkoliv si ze začátku stojí za tím, že bude z důvodu svého původu jednat jen v dobrém a pro současný svět správném smyslu, se později v pohodě nechá vydírat a zatáhnout až do samotné organizace SOX, která se právě zabývá lehkým terorismem proti jim nevyhovujícímu systému. Tady se setkává i s druhou hlavní a výraznější postavou, Ayame, která SOX vede a kromě toho má díky určitému omezenému privilegiu každý den možnost na nějakou chvíli vypouštět z úst vše, co se jí zamane, čehož až pekelně zneužívá a vzniká zde tak extrémní množství tvrdých dvojsmyslů. Vzhledem k tomu, že se zároveň s Tanukichim stávají členy školní rady, se vše děje pod menší zástěrkou, s čímž souvisí i jejich poněkud bizarní převleky. Bohužel i přesto, že se k této skupince přidávají ještě další postavy, se nedá říct, že by nějaká z nich byla obzvlášť dobrá, ať se jedná jak o Kosuri s hlavou ve tvaru... něčeho, neustálým zkoumáním rozmnožování šílenou Hyouku, tak kreslením neslušností posedlou Otome.

Trochu zajímavější, leč méně rozvinuté postavy se tak objevují v samotné školní radě a to třeba zrovna předsedkyně Anna, která se i přes ze začátku puritánský přístup k věcem později stává něčím, co i Tanukichi rychle přestane uznávat. Jednoduše, nerozeznává lásku od chtíče, což bylo taky zdrojem nejedné kontroverze, kterou nafoukly zejména internetové články. Tato postava se také stala hlavně na internetu slavnou díky svému „nektaru lásky“ (kdy raději nechtějte vědět, z čeho tento „nektar“ pochází). Ačkoliv série sází na lehce harémové obsazení, objeví se tu další z vedlejších postav, tentokrát mužská a to Gouriki, který ale místo, aby doplnil do jinak estrogenem oplývajícího složení trochu toho testosteronu, naopak propadne podivné chemii hlavního hrdiny a máme tu tak i určitý shounen-ai fanservis.

Příběh jako takový se točí nejen okolo uvedených postav, ale hlavně cíle SOX obeznámit lidi kolem o tom, co je zakázané a postupně zničit ten nesmysl, který vláda zavedla. To samozřejmě zahrnuje hromadu peprných situací, kdy se nešetří jak spodním prádlem, tak díky Ayame ani těžkou perverzností, leč ve většině jen náznakovou (nepočítaje některé akce Anny, která to zavádí i do praxe). S realističností si to moc nezadá, takže zde dochází k mnoha až nadlidským schopnostem a přehnaným situacím. A když už dojde na nějakou vážnější situaci či okamžik, je brzy něčím zničen, takže je jasné, že celá série má v první řadě za cíl pobavit a to tedy nemálo perverzní cestou.

Ani zpracování nepokulhává, je na docela dobré úrovni, hudebně taky obstojné. Není co bych víc k tomuto anime dodal. Jedná se o 12 epizod plných šíleností a jen cenzurou kryté perverze. Zajímavý námět se tak strhl v napůl harémovou podívanou, která ale dokázala dostatečně pobavit i přes nepříliš zajímavé charaktery, občas přehnané situace a lehké trhliny v ději. Pokud se chce někdo čistě bavit, bez nějaké romantiky a dramatu, hromadou ecchi a šíleností, mohu jen doporučit.

Mé hodnocení: 6/10