Hyper Light Drifter

Po zajímavé indie hře The Aquatic Adventure of the Last Human přichází další, opět stylizovaná do 8-bitové grafiky a opět přinášející velké překvapení – Hyper Light Drifter. Tato hra byla ve vývoji dlouhé 3 roky. Za tu dobu stihla nejen vybrat požadované peníze na Kickstarteru, ale také vydat nejednu alfa verzi, kterou jsem měl osobně tu čest si zahrát a uznal jsem, že jde o skutečně zábavné dílko. Jak tedy dopadla plná a dlouho očekávaná verze tohoto výjimečného titulu?

Naším hlavním hrdinou je bojovník oné mimozemské civilizace, kterého situace s neznámou hrozbou dohnala až na samotnou hranici života a smrti. Je však zachráněn a pokud chce, aby se svět vrátil do své původní podoby, respektive alespoň zpět k míru, musí podniknout velkolepou cestu. Otevírají se nám tu tak 4 cesty, kterými se s naším hrdinou můžeme vydat. Ze začátku tedy tři s tím, že ta poslední, čtvrtá, se odemkne až po dodělání zbylých třech. Lokace se od sebe navzájem liší nejen vzezřením a typy nepřátel, ale také obtížností a to jak ohledně nepřátel, tak nalézáním sloupů, jejichž aktivace znamená pomalý, ale jistý postup dále. Je tu tudíž les, jakási vodní říše, zasněžené hory, poušť, nepřátelská základna, či různé typy podzemí. Právě ona podzemí, do kterých se hrdina dostane skrz výtahy, jsou tím klíčovým. K lehké orientaci slouží i mapa, která ovšem nijak nevodí za ručičku a postava se na ní posouvá jen po lokacích, takže vše je o odhadu a logickém myšlení, která část čím a jak vlastně navazuje.

Nepřátel je hromada druhů. Někteří útočí jen fyzicky, jiní mají k dispozici nějakou ze zbraní a tudíž mohou ublížit i na delší vzdálenost. A nebo mohou obojí. Kromě normálních nepřátel, které lze potkat kdekoliv a kdykoliv mimo ještě jakž takž přezívající město, je zde i hromada bossů, kdy je vše o taktice a přijití na to, jak na něj vzhledem k jeho opakovaným a stále se stupňujícím útokům. Každý z nepřátel má ale svůj určitý život, který jim ubere buď hrdinův meč, či některá ze zbraní. Aby totiž ani hrdina nevypadl z trendu, i on může mít u sebe až dvě zbraně, mezi kterými nechybí klasická, jednu ránu za sebou vystřelující pistole, brokovnice mocná, leč na krátkou vzdálenost, nebo třeba účinná laserovná zbraň. Vše doplňuje ještě možnost hození výbušniny a abych nezapomněl, správné taktice dopomůže i zrychlení. Hra by se nejmenovala Hyper Light Drifter, kdyby zde nebylo pro hru typické zrychlení, využívané nejen pro přeskoky propastí, ale i v boji. S upgrady, které si lze nakoupit za nalezené žluté čipy, se i z tohoto zrychlení může postupem času stát zbraň, respektive štít při pohlcení jakýchkoliv střel a jejich přeměnu v energii pro zbraně.

Energie je zde velmi důležitá a získává se čistě fyzickými útoky, případně tedy absorbováním střel hyper rychlostí. Bez ní nelze střílet ze zbraní. Kromě této energie zde figuruje i hrdinův život, který má jen 5 políček a dobít se dá jen za pomocí zelených „lékárniček“ získaných všude možně po světě. O veškerý sběr, ale i třeba otevírání dveří, či aktivace sloupů, se stará malý hrdinův pomocníček, levitující a doprovázející jej na veškerých jeho cestách. K ničemu jinému dobrý není, akorát, když je potřeba, ohlásí, že by bylo dobré přestat krvácet a nalézt nějaké to utěšení ve formě lékárničky.

Atmosféra je po celou dobu až záhadná a za vše mluví obraz. Ať už je to úvodní animovaná sekvence, či potkávání padlých bojovníků, kteří pomocí obrázků odvypráví, co se zhruba v dané lokaci stalo, či co jim se stalo. Vše bez jakékoliv cenzury a pěkně drsně, kdy je vidět, že vše je bráno skutečně vážně a to, co se v onom světě děje, není vůbec žádná sranda. Naopak, pořádné utrpení.

Když už se pomalu přesunu k hodnocení. Od alfa verze ušla hra ohromnou cestu a taktéž ohromné množstí změn. Samozřejmě, kořenový námět zůstává a taktéž i ovládání hrdiny, nicméně bych sám nečekal, kam až to tvůrci dokáží dotáhnout a co dokáží udělat z už tak zábavné hry, kterou ukázala právě alfa. Má to příběh, má to atmosféru, má to rozličné lokace, ve kterých nechybí živo, ať už po straně posledního neobsazeného města plného obyvatel, tak všemožných nestvůr všude kolem, které cestu hodně ztrpčují. Tedy, v dobrém mínění. Každý z nepřátel je jiný, každý se pohybuje jinak a u každého je dobré vědět, co očekávat a jak na něj jít, jinak čeká jistá smrt. Ale to je pořád sranda. Ta končí u boje s bossáky a nastupuje tvrdá taktizace, kde není čas na přemýšlení. Ačkoliv mi přijde, že nejtěžší bossové byli ti první a ani poslední nebyl zdaleka tím, s čím bych se sám rvouc si vlasy potýkal celý večer (finální boss poražen asi na 4., 5. pokus).

Bohužel, ač nerad, musím dojít k nedostatkům a ty se hlavně týkají ovládání. Pohyb jako takový si nemohu vynachválit, to samé ovládání meče, které je přesné a díky využití kurzoru myši i účinné. O to hůř dopadla hyper rychlost, kdy jsem měl stále tendence spoléhat na to, že postava skočí tam, kudy se ubírají její cesty a ne směrem ke kurzoru, který ve všem tom chaosu, který se může občas v lokaci dít, lehce zaniká. Dobře, možná je to jen chyba toho, že mi tento koncept úplně nesedl. Ale proč tedy hození výbušniny taky není směrováno kurzorem myši, ale postava jej hází jen směrem, kterým jde? Přijde mi to v tomto ohledu trochu zmatené, až nedomyšlené, že jsem si na to nedokázal zvyknout. Naštěstí, osobně jsem výbušninu použil za celou dobu hraní jen párkrát, vše ostatní obstaral hbitý pohyb a brokovnice u pasu, kterou považuji za nejlepší zbraň ve hře vůbec. Jinak jsem se ale dostával s tímto spíše do problémů a ku prospěchu zbytečných smrtí.

Aktualizace: Po dvou letech se hra dočkala řady vylepšení, jako je zrovna kritizované přemisťování, které se nyní dá nastavit i na směr pohybu. Navíc bylo vše předěláno do 60 snímkové frekvence, takže běží krásně hladce a je radost bojovat!

Dobrá, pár výtek by tu bylo, ale to nijak zvlášť neničí ten jinak opravdu nad míru vyvedený, originání a atmosférický celek. Klobouk dolů, hra se nakonec povedla a nezklamala. Herní doba je přitom taktéž příjemná a zabere několik hodin čistého herního času, ideální tedy na odreagování a hraní po večerech. Mohu vřele doporučit všem, kteří si potrpí na zajímavé indie hry v typickém, zde opravdu slušivém retro stylu a mají rádi nejen nějakou tu výzvu, ale i hromadu zábavy a prozkoumávání herního světa. Ano, tak skvělý a zábavný mix přináší právě tato hra.