Do osobnostních typů patří též skupina, ve které je vaše povaha a otevřenost. Nyní bych vám o tom něco rád řekl, neboť jste určitě zvědavi, co z těchto typů vlastně jste, pokud to už nevíte. Můžete to na sobě pozorovat sami, tudíž sami zvážíte, co jste, což však není moc přesné, neboť ve výsledku můžete být pravý opak, než jste si mysleli. Takže začněme.
Máme, jak víte, dvě otevřenosti. Introverzi a extroverzi. Zatímco extrovertní lidé žijí spíše navenek, což znamená, že ke svému žití potřebují hlavně lidi kolem sebe a nějak se mezi nimi prosazovat, introvertní jsou zase více zahloubáni do sebe a ani tak tu společnost moc nevyžadují. Existuje ještě taková střední cesta a to je ambiverze, kdy má člověk obě tyto otevřenosti v rovnováze, ale není to již tak časté.
Toto však vědět nestačí. Můžete být klidně i např. společenský introvert (jako jsem třeba já), takže k tomu všemu se ještě vážou tzv. povahové typy. Ty se rozdělují do dvou skupin, psychicky labilních a stabilních (labilní = proměnlivé, jejich nálada se často mění; stabilní = neproměnlivé, mají většinou svoji charakteristickou náladu). Mezi labilní patří Melancholik a Cholerik, mezi stabilní zase Flegmatik a Sangvinik. K labilním se dále váže pesimismus, zatímco ke stabilním více optimismus. Mezi introvertně zaměřené patří Melancholik a Flegmatik a mezi extrovertně Cholerik a Sangvinik. Nyní si probereme každou z těchto čtyř povah. Začnu od těch extrovertních.
Sangvinik (stabilní extrovert)
Člověk tohoto typu je velice společenský, otevřený vůči svému okolí, rád mluví, vypráví své zážitky. Ne často setrvává v klidu, rád se do všeho angažuje a hlavně tam, kde by byl v konaktu s lidmi. Je přátelský a proto dokáže mít těch přátel velkou fůru. Bývá až přehnaně optimistický, což jej dělá až někdy i naivním. Bohužel, nepatří mezi dobrého kamaráda, jako jednotlivce, ke kterému byste se mohli nějak více obrátit se svými problémy, páč tento typ člověka neumí naslouchat. Nedokáže si moc vystačit sám, musí mít kolem sebe pořád někoho, což ho může v situacích bez lidí dohánět k šílenství.
Cholerik (labilní extrovert)
Tento typ člověka je, jak je již známo, velmi výbušný. Dokáže ho naštvat každá maličkost, ale na druhou stranu, když se naštve, během několika vteřin či minut je opět v klidu a v pohodě. Tímto si dokáže ve svém okolí vybudovat mnohdy velký respekt. Je stejně, jako sangvinik, velice přátelský, rád se do něčeho angažuje, ale zde spíš proto, aby dosáhl svých cílů. Někdy je zažraný do svých cílů tak, že je schopen ostatní opomíjet. Bývá až moc egocentrický, upřímný a není možné, aby měl pravdu někdo jiný, než on. Je to pesimista, má své nálady. Ale i přes to všechno to bývá dobrý kamarád, který je schopen naslouchat a popř. i nějak poradit.
Flegmatik (stabilní introvert)
Tito lidé jsou bezproblémoví. Jsou věčně klidní, nikam nespěchají, z ničeho se nenervují. Mají většinou hodně přátel, neboť v nich každý vidí bezproblémové lidi, kteří všechno berou s nadhledem a nedokáže je nic rozházet. To z nich ovšem dělá i takové ignoranty, neboť je jim občas jedno prakticky všechno. Avšak jsou chápaví, vystačí si v pohodě sami. Ze všech povah se s nimi vychází nejlépe.
Melancholik (labilní introvert)
Toto je nejkomplikovanější povaha ze všech čtyř. Jedná se ve většině o velmi uzavřené a přemýšlivé lidi. Díky své přemýšlivosti má člověk s touto povahou největší sklon ke genialitě. Jsou to pesimisté, až někdy přehnaní, náladoví, až to bolí. Své přátele si pečlivě vybírají a tak jich nemívají mnoho, neboť je málokdo chápe, hlavně z extrovertních povah. Jsou to perfekcionisté, na své okolí si kladou až moc veliké nároky a tím si jej zbytečně znepřátelují. Avšak na druhou stranu, kromě toho, že mají převážně negativní vlastnosti, jsou to dobří přátelé, věrní, ke kterým se lze vždy obrátit s jakoukoliv radou. Jsou naslouchaví, vlídní. Soustředí se více na své cíle a snaží se jich dosáhnout s co největší přesností.
Tak to byly všechny čtyři povahy. Psal jsem je sám, z hlavy, takže to nemusí být všechno na 100% pravda, ale vycházel jsem převážně ze svých zkušeností s lidmi, neboť sám mám ve svém okolí všechny druhy. Tím bych taky chtěl říct, že mám třeba kamaráda, který je melancholik, ale rozhodně to jeho povaze neodpovídá. Tudíž je jen na vás, co si z toho vyberete...
Nejlepší je si však udělat nějaký ten test, kvíz, který vás s maximální přesností vyhodnotí. Proto vám dva z nich doporučím.
http://www.brno-online.cz/testosob/testosob.htm - toto je velmi dobrý a přesný test, který vám ukáže, na kolik procent jste jaká povaha.
Měl jsem tu ještě jeden, který navíc vyhodnotil vaši povahu jako takovou. Link však nemůžu najít, takže až jej najdu, dodám jej sem.
Povaha a otevřenost
Vše o osobnostních typech.
Komentáře
Pověz mi, co jsem? Když něco chci vědět, ptám se - a vědět chci pořád. Skáču do řeči a hned je mi to líto, ale němůžu si pomoct. Dokud nejsem v hodně velké krizi, je mi všechno fuk. Prý jsem empatická, dokážu ale předvídat jen cizí postoj - nikoli reakci. Jsem člověk, který dostane od jiného pěstí, pokýve hlavou, odejde domů a hodinu přemýšlí, za co to bylo. Až pak se uvidí, jestli zazvoním pod domem člověka, který mi ránu dal, a vrátím mu to.
Říkám o sobě hodně věcí, všechno, co se mi honí hlavou, až se lidi cítí, že mě dokonale znají. Ale věci, které jsou pro mě důležité, nikdy nevyslovuji. Přirozeně miluju lidi, dokud mi nedají důvod je nenávidět. K tomu, koho miluji nebo nenávidím, se chovám neutrálně nebo jinak, dokud si neujasním, jakým směrem se ubírám. Pak jsem samý výbuch.
Bývala jsem melancholik, kvůli depresím s posttraumatického stresu. Pak flegmatik, který se uzavíral do sebe a všechno mu bylo šumák. Teď se dívám na svět tak optimisticky, až to ostatní lidi štve. Stejně si jednou všichni nechají pomoct, protože vidět svět v růžovém si přeje každý - a já to umím naučit.
Rozhodně ti musím jako první věc říct, že změna povahy jako takové je nesmysl (abys mě nechytala za slovo, říkám to jen takhle z části, rozvinutý zbytek bude dále). Člověk se s nějakou narodí a fakt je velice zřídkakdy možné, že se změní. Čili tvé tvrzení, žes byla melancholik a pak flegmatik, můžu velice pěkně popsat i na svém případu, kdy jsem měl zrovna v roce 2011 období, kdy jsem se absolutně nechoval dle své povahy. Byl jsem veselý, vysmátý a prostě měl rád všechny kolem. Ale nikdy bych netvrdil, že se tak změnila můj povahový rys. Změnil se pouze můj přístup k němu, ačkoliv na krátkou dobu. A to samé platí i u tebe a u ostatních.
Sama mluvíš o tom, že lidi svým způsobem vyhodnocuješ a i o výbuších, které spíše sedí na labilní, než na stabilní typy. Sangvinik/flegmatik ve většině případů neřeší detaily. Hlavně tedy sangvinici, ti se víceméně nezajímají o lidské nitro a řeší jen to, co je na povrchu.
Nejsem psycholog, takže nemůžu nic tvrdit s naprostou jistotou, ale pokud jsi melancholikem opravdu byla, zůstáváš jím i nadále, jen s tím, že jeho rysy účinně potlačuješ. Případně, je možné, že ses posunula z introverze do ambiverze, což jasně značí, že jsi na hraně mezi melancholikem a cholerikem. Prostě je nutné přihlédnout na to, že z labilní linie se do stabilní vlastně dostat nedá. Je to tak.
Víc ti říct nemůžu, musel bych tě "studovat", abych ti byl schopen říct vše s větší jistotou. A stejně by to nebylo úplně jasné, protože každý člověk je jiný a svým způsobem jej tyto rysy kategorizují dle několika málo prvků.