Ze života
Všechno jednou končí...
Ačkoliv je celý tento článek víceméně zbytečný, protože si jej přečte možná jen hrstka lidí, cítím jistou povinnost už jen ke svému blogu, abych oznámil velkou změnu, která se jej týká...
Únor: Přátelský měsíc
Ve speciálním přátelském měsíci se podíváme na to, jak jsem řešil poněkud hloupý problém, setkal se přitom s nejedním kamarádem, „prožil“ Valentýn, pokusil se o koupi 3DSka, již podruhé uzavřel ságu Harryho Pottera, zadělal si na železe v ústech, nebo navštívil nejednu filmovou novinku. Vyhraďte si raději část večera, tohle bude poněkud dlouhé!
Leden: Zajímavý rozjezd
Nový rok znamená i novou sérii měsíčních článků z mého života. V novém měsíci bych se chtěl vyjádřit k prožití Silvestra, trochu netradičně popsat své počínání s vysvobozováním obětí zadržení, vyjádřit se k tomu, proč jsem klesl ke hraní za ženské postavy výhradně v MMO hrách, vyprávět taktéž o jedné katastrofě, co se udála a nakonec to všechno spojit a určit, zda ten leden nakonec stál či nestál za to.
Uzávěrka roku 2015
Rok s rokem se sešel, článek z toho vzešel. Už dopředu vím, že krátký bude rým. Tím bych chtěl nadále již bez rýmů odstartovat svůj poslední článek, kde shrnu jak poslední dva měsíce, tudíž listopad a prosinec, tak tento rok uzavřu a stanovím, jaký vlastně byl. Dojmy z nového Star Wars přiloženy!
Říjen plný oslav
Můj říjen byl měsícem oslav, rodinných tradic, nových přátelství, ale i návratu smutku. Chystám se povídat o tom, jak jsem oslavil kamarádovu oslavu narozenin, kde jsem se setkal se starými přáteli, později oslavil i své narozeniny s ne už moc pěkným číslem, použil „žiješ jen jednou“ na pouti a nakonec uznal slepou větev svého života.
Léta školní pekelná
Škola jako taková pro mě znamenala jak vůbec nejlepší mladá léta v mém životě, tak zároveň i ta nejhorší. Je čas se poohlédnout o mnoho let zpátky a zavzpomínat si na všechny ty dobré, ale i špatné věci, kterými jsem si musel projít. Drama, romantika, přátelství a hromada uvědomění a změn - to je to, co mě po celých 13 let školy provázelo.
Září mnoha tváří
V dalším shrnutí měsíce bych se tentokrát podíval na mé starání se o virtuální dítě, vyjádřil se k mému vztahu k hentai hrám (a uvedl tím na pravou míru všemožné dohady) a nakonec zhodnotil nemalou akci pořádanou s lidmi, se kterými jsem se již dlouho neviděl a opět jsem se také setkal s démonem zvaným alkohol.
Léto mé rozmarné
Léto, respektive měsíce červenec a srpen roku 2015 utekly, ačkoliv se zdály být dlouhé a svým způsobem i svými vedry úmorné. Můžete se tedy spolu se mnou ohlédnout za těmito dvěma měsíci a nahlédnout do mých dalších příběhů ze života, opět obsahujících mnoho myšlenek, zážitků, ale i uvědomění znamenající v mém životě změny.
Červen do ruda
Protože červen byl měsícem mnoha zážitků, zaslouží si svůj vlastní článek, ve kterém se ohlédnu za uplynulým měsícem a méně či více podrobně si veškeré zážitky znova rozeberu a hlavně si zavzpomínám. Máte-li chuť opět nahlédnout do bloggerovy duše, můžete se vrhnout do čtení!
Znuděný duben bez rýmů
Duben pomalu končí a tudíž jeho shrnutí je tady! Lehce nudnější, s převahou pracovních témat, ale přece jen se jedná o další prožitý (a přežitý) měsíc. Podívejme se tedy, co způsobila moje náhlá změna názoru, pár menších katastrof, či naopak úspěchů a opět nějaké to zamýšlení se nad dalšími zbytečnostmi.
Od počátku do současnosti mého blogaření
Náměty k psaní tématických článků se nenachází snadno. Obzvlášť, když už člověk psal o všem možném a tudíž mu pomalu dochází nápady. O čem jsem ale ještě nepsal, tak o tom, jak jsem se dostal k blogaření. Tento článek bych chtěl tedy věnovat tomuto tentokrát kratšímu příběhu opět z mého virtuálního života.
Březen březí úspěchů
Další z epizod mých příhod ze života, tentokrát bohatě shrnující měsíc březen. Název napovídá, že oproti minulým, nejistým měsícům, tento konečně i vyšlo nějaké to slunce, ačkoliv z části zatmělé a přineslo tím nejednu pozitivní příhodu a taktéž uvědomění. Je na čase se tedy vrátit v čase a ohlédnout se za vším, co se událo.
Únor, zlých věcí úmor
Strasti, ale i radosti dalšího prožitého měsíce jsou tu. Podtitul "zlých věcí úmor" naznačuje, že v tomto měsíci došlo k několika malým změnám, uvědoměním, ale i takové stabilizaci, která po tom nepříliš veselém rozjezdu roku konečně přišla. Nechť se opět v několika kapitolách začtete a poodhalíte části mého života žití.
Leden, deprese s ledem
Jelikož jsem se inspiroval člověkem, který se taktéž inspiroval i mnou, rozhodl jsem se, že už nebudu dělat jeden velký článek na konci roku, jako jsem to dělal poslední tři roky, ale že se o dojmy ze svého života podělím po měsících. Samozřejmě bude záležet na tom, zda se v měsíci uděje něco, co bude za sepsání vůbec stát.
Můj rok 2014
Jelikož jsem dva poslední roky psal shrnutí toho, jak jsem celé ty roky prožil, chystám se i letos v tomto článku rozebrat pro tentokrát rok 2014 a z toho všeho usoudit, zda byl dobrý, či naopak špatný. Teď ovšem jen v jednom, celistvém článku a pro lepší přehlednost rozděleně pěkně po měsících.
Moje potenciální partnerky
Jelikož se Valentýn pomalu chýlí ke konci, přichystal jsem si pro vás speciální tématický článek opět ze svého života, který se bude týkat jak jinak, než fenoménu zamilovanosti, kdy budete moci zase o kus nahlédnout do mé minulosti, kterou bych měl správně spíš krýt, protože to není nic, na co bych měl být hrdý.
Silvestr 2013 - Tam a zase zpátky!
Přechod z jednoho roku na druhý á la prožití Silvestru a toho, co následovalo několik dní posléze. Novoroční deníkový zápis z mého života obsahující taktéž lehkou recenzi na 4DX kino a s ní spojeným druhým filmem Hobita s názvem Šmakova dračí poušť. Jak tedy celkově tyto dny dopadly s trefným podtitulem "Tam a zase zpátky".
Můj rok v krychli - 3. část
Poslední, 3. část, ve které se podíváme na podzimní dějství, čili pokryjeme dobu od září až do téměř konce prosince. Po předešlé části naopak spíše klidnější, pohodovější a hlavně kratší povídání o událostech, kterých už nebylo moc, ale na druhou stranu každá si svým způsobem zaslouží alespoň menší zmínku.
Můj rok v krychli - 2. část
Druhá část krychle, ve které se chystám popsat to, co se dělo v létě, tedy v měsících července a srpna. Od první části se to liší tím, že je zde méně událostí, protože se to soustředí zejména na jednu, ale za to v délce převyšující většinu mnou zatím napsaných příhod. Tentokrát se bude drbat, nadávat a celkově prožívat něco méně radostného.
Můj rok v krychli - 1. část
Konec roku se blíží a je tedy čas pustit se do psaní článků, které celý jeho průběh patřičně shrnou. Minule to byl "Můj rok v kostce", nicméně tentokrát tu pomyslnou kostku vyjádříme geometricky a uděláme z ní tím pádem krychli. A toto je její první část pokrývající prvních šest měsíců tohoto roku přesně tak, jak jsem je prožil.
Moje první návštěvy conů
Už jsou tomu dva roky, co jsem prvně okusil kouzlo anime conů, které mě plně dokopaly k velkému zájmu o anime, mangu a japonskou kulturu obecně. Už jsou to také dva roky, kterými se každým conem zlepšuju ve svých cosplayích, jejichž započetí jsem realizoval již tím svým úplně prvním conem.
Kterak jsem prožil den svých 22. narozenin
Ano, už je to tak. Opět jsem rok expil, abych nyní mohl oslavit své již 22. narozeniny. I když to původně vypadalo na den, jako každý jiný, nakonec se události sešly tak, že jsem mohl den prožít velice příjemně a pohodově. Zkráceně - žranice, smích a karikatura. Takže první zápis v deníčku po delší době bude právě o tomto!
O festu, po festu
Animefest je už nějaký ten den pryč, všichni se pomalu vracíme do normálního života a zároveň také všichni očekáváme příchod dalších radovánek pro otaku, které jsou již za dveřmi. Já už se taky celkově oklepal a začínám pomalu plánovat a připravovat se jak na další zápřah, tak i výzvu. Aneb amatérův průvodce výrobou kartonové zbraně.
Vzpomínky na první práci
Když mě včera zastihla bezesná noc a já nebyl schopný ničeho jiného, než chodit ve tmě po pokoji sem a tam, zároveň jsem si opět zavzpomínal na svoji minulou práci, ve které jsem strávil celé tři měsíce a odnesl si jak zážitky, tak setkání s lidmi, která se již v podobné míře asi nebudou opakovat. Aneb jak jsem nastoupil do tiskárny.
Den blbec? Ne, den magor!
Můj další příspěvek do diáře a opět něco ze života. Tentokrát se musím podělit o den, který jsem nenazval blbcem, ale magorem, nýbrž co se všechno dokázalo stát najednou, to je až k neuvěření. Ovšem vše pěkně parodicky a se smíchem, protože dokud nejde o život, nejde přece o nic. I když, někdy jsou v sázce i statisíce.
Z mého deníčku, aneb vše při starém
Prozatím to nevypadá na kdoví jakou záplavu článků, ale blog je potřeba nějak držet při životě aspoň do doby, než přijde velká vlna. A proto se zamyslím a zároveň ohlédnu za minulým měsícem. Řekl jsem si, že budou v novém roce změny a nemalé. Jenže život jde dál tak trochu stejně a nějak se mi to moje předsevzetí vymyká z rukou.
Když člověk sbírá
Pomalu bych ani býval nevěřil, že se mi kdy povede dokončit nějakou sbírku. A věřte, nevěřte, mě se to nakonec povedlo! Dokázal jsem sehnat všechny plyšové postavičky ze série zvané Key 10th Memorial. Ano, jedná se o postavičky z vizuálních novel od mého snad nejoblíbenějšího studia vůbec. A přece jenom, to sbírání nebylo jen tak.
Můj rok v kostce
Další rok mého života uběhl jako nic a přinesl plno pozitivních, ale i pár negativních změn a spoustu událostí, které následně udělaly tento rok takový, jakým byl. Shrnu tedy, jak tento můj rok vlastně probíhal, co se dělo a dle toho usoudím, jestli byl dobrý a nebo naopak špatný. Toto je můj rok 2012 v kostce.
Já a AGoA
Vše začalo pouze malo skupinkou, která se postupně rozrostla, ale vzápětí zbylo jen pár lidí. Nyní je však čas se trochu rozepsat a přitom si zavzpomínat, protože to, co bylo, nejspíš už nikdy více nebude. Toto je příběh mě a party přátel, kterou si navždy budu uchovávat v paměti jako ty, se kterými jsem sdílel jisté pouto...
Moje malá velká odlišnost
Již se několikátým dnem utápím v pocitech prázdnoty. Ne, rozhodně se nevracím do svých starých pubertálních let, kdy byly moje depresivní stavy na denním pořádku a věčně jsem přemýšlel o nesmyslech typu sebevražda a o tom, jak strašně trpím. Jen bych chtěl trochu popřemýšlet o své existenci jako takové. O své malé velké odlišnosti.
Za všechno může černá kočka!
Z deníku Ryuuheie Takamury, aneb život někdy nevychází tak, jak by člověk chtěl. Jelikož jsem diář nezakládal jen tak pro srandu králíkům, ale proto, abych do něj přispíval svými životními příhodami, je načase trochu shrnout poslední měsíce mého života a zejména poslední dny, které se rozhodně nevyvedly moc dobře.
Konečně doma!
První záznam do mého diáře, který lze nazvat i hikkyho diářem. A začnu reportem po dovolené, která se zrovna nevyvedla tak, jak jsem očekával...